35 C 83/2025-34 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 15 624 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 2. 2023, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 507 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v místě bydliště ve výši 1 800 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její majetkovou situaci, zjistila, že je v invalidním důchodu, pobírá rodičovský příspěvek, příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu a výše jejích měsíčních příjmů tak činí 33 512 Kč, její měsíční výdaje činí 12 434 Kč, což také ověřila. Dále lustrovala žalovanou v registrech. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkem pouze 7 968 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 5 827,92 Kč, úrok ve výši 176,19 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 791,32 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v místě bydliště ve výši 1 028,57 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z jistiny od 4. 4. 2024 do 1. 9. 2024 v kapitalizované výši 333,65 Kč a úrok ve výši 8 % ročně z jistiny 5 827,92 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalované žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky od 4. 4. 2024 do 1. 9. 2024 v kapitalizované výši 644,08 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky ve výši 6 004,11 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení. Dále již žalovaná nic nezaplatila ani přes výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 2. 2023 soud zjistil, že se v této listině předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavazuje vrátit celkovou částku ve výši 18 592 Kč skládající se z dlužné jistiny a z úroku ve výši 507 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, úhrady za náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 385 Kč a z úhrady za hotovostní inkaso plateb v místě bydliště ve výši 1 800 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč převzala. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, bydlí v družstevním bytě, má základní vzdělání, vyživuje jedno dítě, je na mateřské/rodičovské dovolené a její celkové měsíční příjmy činí 33 512 Kč měsíčně (důchod a sociální dávky 14 873 Kč měsíčně, rodičovský příspěvek 5 056 Kč měsíčně, ostatní státní příspěvky 12 800 Kč měsíčně, příspěvek na mobilitu 783 Kč měsíčně), její celkové měsíční výdaje činí 12 434 Kč (bydlení a energie 2 500 Kč měsíčně, doprava, jídlo, osobní náklady 8 000 Kč měsíčně, splátky stávajících půjček 700 Kč měsíčně, srážky ze mzdy, výživné 1 034 Kč měsíčně, telefon 200 Kč měsíčně). Z rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajská pobočka v , adresa, ze dne 13. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalované byl zvýšen příspěvek na péči na částku 12 800 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadu práce ČR - krajská pobočka v , adresa, ze dne 18. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 6 500 Kč měsíčně. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 12. 2022 soud zjistil, že žalované byl zvýšen invalidní důchod třetího stupně na částku ve výši 14 873 Kč. Z poštovní poukázky ze dne 11. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalované byl za měsíc 10/2022 vyplacen rodičovský příspěvek v částce 6 500 Kč, z poštovní poukázky ze dne 13. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalované byl za měsíc 11/2022 vyplacen rodičovský příspěvek v částce 4 334 Kč, z poštovní poukázky ze dne 10. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalované byl za měsíc 12/2022 vyplacen rodičovský příspěvek v částce 4 334 Kč. Z poštovních poukázek ze dne 16. 11. 2022, ze dne 14. 12. 2022 a ze dne 13. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalované byly za měsíce 11/2022 až 1/2023 vyplaceny příspěvky na péči vždy v částce 12 800 Kč. Z poštovní poukázky ze dne 11. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalované byl za měsíc 10/2022 vyplacen příspěvek na mobilitu v částce 550 Kč, z poštovní poukázky ze dne 13. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalované byl za měsíc 11/2022 vyplacen příspěvek na mobilitu v částce 900 Kč, z poštovní poukázky ze dne 11. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalované byl za měsíc 12/2022 vyplacen příspěvek na mobilitu v částce 900 Kč. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná po uzavření smlouvy o úvěru uhradila částku ve výši 7 968 Kč. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek a potvrzení o úhradě soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 14. 10. 2024 na postoupení pohledávky za žalovanou. Z výzvy k plnění včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 24. 1. 2025 odeslala předžalobní výzvu, kterou jí oznámila postoupení pohledávky a vyzvala ji k zaplacení dluhu do 8. 2. 2025.4. Z oznámení o postoupení pohledávky soud nezjistil žádné skutečnosti, jelikož žalobkyně ani přes poučení dle § 118a o. s. ř. neprokázala, že žalované toto oznámení o postoupení pohledávky odeslala. Rovněž z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci.5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalované dne 3. 2. 2023 v hotovosti poskytla částku ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z téhož dne. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její příjmy, výdaje a osobní poměry, příjmy ověřila ze složenek a rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajská pobočka v , adresa, a z oznámení České správy sociálního zabezpečení, výdaje žalované však nijak neověřila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem 7 968 Kč, dále již nic nezaplatila, ačkoli ji žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do 8. 2. 2025 dopisem odeslaným dne 24. 1. 2025.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 2. 2023 platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k zá