40 C 130/2025-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 11 617 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 17. 5. 2024 s žalovanou úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových svých stránek www., Anonymizováno, .cz. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Tato byla žalované odeslána dne 17. 5. 2024 na číslo účtu uvedené ve smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč do 30 dnů od poskytnutí. Dále byly sjednány volitelné služby – poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč. Úvěr společně s poplatky byl splatný dne 29. 10. 2024. Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem za poplatek 990 Kč a o dalších 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem za poplatek 1 490 Kč. K desetiprocentnímu odkladu došlo dne 18. 6. 2024, kdy byla uhrazena částka 1 504 Kč a dne 26. 8. 2024, kdy byla uhrazena částka 1 490 Kč. Žalovaná za účelem prodloužení splatnosti dále uhradila dne 20. 7. 2024 částku 1 Kč a dne 27. 9. 2024 částku 1 Kč. Dohromady žalovaná uhradila 2 996 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, proto byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu k jeho úhradě. V následujících dnech byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s vymáháním dlužné částky, a to dne 24. 8. 2024 ve výši 300 Kč a dne 3. 11. 2024 ve výši 300 Kč. V souladu s částí Smlouvy "Náklady úvěru" konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalované za prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky účtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, a to dne 28. 11. 2024 ve výši 255 Kč a dne 31. 12. 2024 ve výši 255 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Ke dni sepsání žalobního návrhu žalobkyně za žalovanou eviduje pohledávku ve výši 11 617 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 499 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ ve výši 990 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „desetiprocentním odkladem“ ve výši 489 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 600 Kč a smluvních pokut v celkové výši 510 Kč. Příslušenstvím pohledávky je zákonný úrok z prodlení z částky 11 617 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, přičemž za období od 8. 2. 2025 do 25. 2. 2025 činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 68,75 Kč.2. K jednání konanému dne 22. 10. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka , Anonymizováno, , jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu z OR žalobkyně). Z Karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalované údaje o výši příjmu 25 000 Kč, zdroj příjmu – zaměstnanec, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti 2 000 Kč. Při sjednávání smlouvy žalobkyně učinila dotazy s negativním výsledkem do registrů ISIR a NRKI. Z listin ID k žádosti , Anonymizováno, – ID klienta , Anonymizováno, strany 1-17 soud zjistil, že v tomto souboru jsou zahrnuty předsmluvní informace týkající se spotřebitelského úvěru, informace o zpracování osobních údajů a vlastní úvěrová smlouva. V předmětné smlouvě jsou jako smluvní strany uvedeni žalobkyně a , Jméno žalované, , u níž je dále uvedeno rodné číslo, ID klienta , Anonymizováno, , adresa trvalého pobytu shodná s adresou pro doručování, číslo OP, číslo telefonu a e-mailová adresa. Předmětem smlouvy je poskytnutí hotovostního bezúčelového úvěru ve výši 10 000 Kč za poplatek 330 Kč. Ověřovací poplatek byl stanoven ve výši 1 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena dne 16. 6. 2024 a roční úroková sazba ve výši 0 %. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář a další podmínky úvěru. Soubor všech listin je podepsán žalobkyní. V místě podpisu klienta je uvedeno: Podepsáno kódem , Anonymizováno, , telefonní číslo, na nějž byla odeslána SMS zpráva s podpisovým kódem, datum a hodina odeslání SMS zprávy s podpisovým kódem (17. 5. 2024 6:33) a okamžik podpisu smlouvy podpisovým kódem (17. 5. 2024 6:34). Dne 17. 5. 2024 žalobkyně odeslala ze svého účtu částku 10 000 Kč na účet žalované (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy ve spojení a Výpisem z běžného účtu žalované). Z Výpisu z běžného účtu žalované soud dále zjistil, že se jedná o výpis za období od 1. 3. 2024 – 31. 3. 2024. Na účtu žalované byla provedena řada účetních transakcí, kdy celkové výdaje (56 162,75 Kč) byly vyšší než příjmy (55 791,74 Kč). Mezi příjmy byla mimo jiné dne 17. 3. 2024 i jiná půjčka od žalobkyně ve výši 10 000 Kč a mezi výdaji řada splátek již čerpaných úvěrů. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně eviduje u smlouvy č. , hodnota, klienta , Jméno žalované, poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč dne 17. 5. 2024 a úhradu v celkové výši 2 996 Kč. Dne 27. 1. 2025 byla žalované odeslána předžalobní výzva, v níž žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 11 617 Kč nejpozději do 7. 2. 2025. Zásilka byla doručována žalované dne 29. 1. 2025 (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem a sledováním zásilky).4. Z dalších provedených důkazů, a to Sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019, kopie OP žalované a metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci byla nadbytečná.5. Po právní stránce soud posoudil předloženou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).6. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).7. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká