62 C 261/2025-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 5. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 973,22 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela 19. 7. 2021 s žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 24. 1. 2025 strany uzavřely dodatek č. , hodnota, , kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 54 567 Kč a tento úvěr č. , IBAN, mu byl schválen a vyplacen na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal hradit splátky ve výši 841 Kč vždy k 13. dni v měsíci, od 13. 2. 2025. Žalovaný si svou povinnost plnil do 29. 1. 2025, poté již žádnou splátku neuhradil. Vzhledem k závažnému porušení platebních povinností, přistoupila žalobkyně 15. 4. 2025 k zesplatnění úvěru a tuto skutečnost sdělila žalovanému dopisem – předžalobní výzvou z téhož dne. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 53 360,22 Kč, nesplaceným smluvním úrokem ve výši 16 633,69 Kč od 24. 1. 2025 do 14. 4. 2025, úrokem ve výši 12 % ročně od 15. 5. 2025 a úrokem z prodlení v zákonné výši. Dne 29. 1. 2025 strany uzavřely dodatek č. , hodnota, , kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč a poskytnutí kontokorentu mu bylo schváleno 29. 1. 2025 a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. , č. účtu, . Vzhledem k závažnému porušení povinností žalovaným přistoupila žalobkyně následně v souladu s podmínkami pro používání kontokorentu dne 15. 4. 2025 ke zesplatnění kontokorentu předžalobní výzvou z 15. 4. 2025. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 10 000 Kč, nesplaceným smluvním úrokem ve výši 374,54 Kč od 1. 2. 2025 do 14. 4. 2025, úrokem ve výši 12 % ročně od 2. 6. 2025 a úrokem z prodlení v zákonné výši. Smluvními stranami bylo dohodnuto, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a také se zavázal udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 613 Kč, které žalobkyně požaduje uhradit. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných plateb předžalobní upomínku z 15. 4. 2025, ale na tuto výzvu nereagoval a ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k podané žalobně nevyjádřil.3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně ani žalovaný svou neúčast u jednání neomluvili. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tj. z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: Rámcová smlouva z 19. 7. 2021 č. , hodnota, , smlouvy o úvěru č. , IBAN, z 24. 1. 2025, doklad o načerpání úvěru č. , IBAN, z 23. 4. 2025, změnový dodatek č. , hodnota, ke smlouvě č. , IBAN, z 25. 1. 2025, změnový dodatek č. , hodnota, ke smlouvě č. , IBAN, z 29. 1. 2025, dodatek č. , hodnota, - smlouva o kontokorentu z 29. 1. 2025, vyjádření k procesu posuzování úvěruschopnosti, podklady k procesu posuzování úvěruschopnosti, přehled čerpání a splácení kontokorentu, platební historie, výzva k zaplacení dluhu - předžalobní výzva z 15. 4. 2025.5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.6. Zjištěné závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobkyní jakožto úvěrujícím a žalovaným jakožto úvěrovaným byly uzavřeny platné smlouvy o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Bylo rovněž prokázáno, že smlouvy mají charakter tzv. spotřebitelských smluv podle § 1810 o. z., neboť podle skutkového závěru soudu byly smlouvy uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle § 1810 a násl. o. z. a dle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smluv o úvěru. Před uzavřením smluv žalobkyně provedla posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěry. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně své povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a kontokorentu splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši 54 567 Kč a umožnila žalovanému čerpat kontokorent ve výši 10 000 Kč. Právní povinností žalovaného ze smluv bylo vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i se sjednaným úrokovým navýšením, a to dohodnutým způsobem. Dále byl žalovaný povinen platit žalobkyni poplatky, přičemž soud konstatuje, že dohodu o placení poplatků za služby spojené s poskytnutím úvěru soud posoudil jako platnou dohodu, jejímuž uzavření nebránilo žádné kogentní zákonné ustanovení. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, se splácením se dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěrů využila úvěrující svého smluvního oprávnění a prohlásila celé nesplacené dlužné částky za splatné, a to dopisem odeslaným na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, přičemž toto právní jednání soud posoudil jako jednání platné a účinné. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v celém rozsahu úspěšná, a proto byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek.8. Dlužnou částku, včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.