81 C 299/2025-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 4. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2024-12-01 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2025-02-03. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 600 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 24 600 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku 4 600 Kč nejpozději splatných dne 2025-02-03, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2024-12-01 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2025-06-19. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena. Žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.2. V podání došlém soudu dne 31. 10. 2025 žalobkyně obecně popsala postup při ověřování úvěruschopnosti žalované při uzavření předmětné úvěrové smlouvy s tím, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalované.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání dne 20. 11. 2025 omluvila s tím, že nežádala o přerušení řízení z důvodu její nepřítomnosti a žalovaná, která byla k jednání řádně a včas předvolána z adresy hlášeného trvalého pobytu, se k jednání bez omluvy nedostavila. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla platně v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. postoupena pohledávka uplatněná touto žalobou, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 1. 12. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala tento úvěr a úrok ve výši 4 600 Kč vrátit dne 31. 12. 2024. Úvěr dle smlouvy měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když v tomto směru žalobkyně nenavrhla žádné důkazy. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostali. V řízení bylo výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně a dále zprávou společnosti , právnická osoba, . prokázáno, že na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě byla dne 1. 12. 2024 poukázána částka 20 000 Kč z účtu vedeného na , právnická osoba, s variabilním symbolem, který je číslem smlouvy o úvěru z 1. 12. 2024. Majitelem a jediným disponentem s předmětným účtem je žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila a následně neprokázala, že by byl dán právní titul k tomuto plnění, nutno uzavřít, že se v rozsahu tohoto plnění na úkor žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, bezdůvodně obohatila a je tedy povinna z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, bez právního důvodu poskytnuté plnění ve výši 20 000 Kč vrátit. Současně v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku soud zavázal žalovanou k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč v zákonné výši, a to od 21. 10. 2025 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle ust. § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením žaloby žalované, a to dne 20. 10. 2025. Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovaná byla vyzvána k plnění žalované částky k dřívějšímu datu, když do spisu nezaložila doklad o doručení předžalobní výzvy z 3. 2. 2025 a nezaložila v žalobě tvrzenou předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně odeslanou dne 19. 6. 2025.6. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalované žádné povinnosti nevznikly. Vzhledem k tomu, že ze shora uvedených důvodů nebyla prokázaná splatnost částky 20 000 Kč k dřívějšímu datu než k datu 20. 10. 2025, byla ve výroku II. žaloba dále zamítnuta i v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z přiznané částky od data předcházejícího prokázanému prodlení žalovaného, případně ve vyšší než zákonné výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se touto žalobou domáhala po žalované zaplacení celkem částky 24 600 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 20 000 Kč (výrok I.) a neúspěšná byla co do částky 4 600 Kč (výrok II.). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 81 % a neúspěch 19 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 62 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Na náhradě nákladů řízení soud žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 230 Kč a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobkyni na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši 800 Kč za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby). Žalobkyni nebyla přiznána odměna za sepis předžalobní výzvy, když tato nebyla do spisu založena. Dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu byla dále žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byla žalobkyni dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21 % DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů, to vše v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 440 Kč pak náleží žalobkyni 62 %, což představuje částku 1 512,80 Kč. Náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.8. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by v případě plné procesní úspěšnosti ve věci jí příslušela náhrada nákladů řízení bez aplikace § 14b) advokátního tarifu, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, údaje vztahující se k postoupení pohledávky, datum uzavření smlouvy, údaje o vymezení předmětu smlouvy, výše poskytnutého úvěru a případných dalších poplatků. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b advokátního tarifu je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b advokátního tarifu, totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů ř