Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 818,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru ze dne 19. 2. 2024. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 28 020 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Možnost zesplatnění úvěru byla mezi stranami smluvně ujednána. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 11 818,73 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru. Předžalobní výzva k plnění byla zaslána dne 25. 11. 2025. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele společnost , právnická osoba, ., a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalovaného jako jednající osoby. Ze zprávy , právnická osoba, . vzal soud za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, dne 19. 2. 2024 částku 11 820 Kč, dne 12. 3. 2024 částku 11 000 Kč, dne 14. 3. 2024 částku 800 Kč, dne 12. 4. 2024 částku 1 200 Kč, dne 20. 5. 2024 částku 2 000 Kč a dne 13. 6. 2024 částku 1 200 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy a potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou odeslanou dne 25. 11. 2025 s lhůtou k plnění do tří dnů.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Soud byl v tomto směru připraven poskytnout žalobkyni poučení, že dosud neprokázala uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru žalovanému, svou neúčastí u jednání se však žalobkyně o náležité poučení připravila. Oproti tomu soud považuje za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 28 020 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného a k plnění byl žalovaný vyzván výzvou odeslanou dne 25. 11. 2025 s lhůtou k plnění do tří dnů.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 28 020 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a tím méně neprokázal, že by nad rámec částky 16 201,27 Kč na dlužnou částku cokoli uhradil, soud žalobě co do částky 11 818,73 Kč vyhověl, když předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení a nepřekračující žalobní návrh, také úroky z prodlení, a to od uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené ve výzvě odeslané dne 25. 11. 2025 a doručené žalovanému v souladu s § 573 o. z. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. V souladu s § 149 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.