ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2026:22.C.461.2025.1 Datum: 2026-06-01 Předmět: o 48 990 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 6 z. č. 418/2011 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/ náklady řízenílhůtydokazováníadvokátní tarifnáhrada nákladů
O co šlo: o 48 990 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 6 z. č. 418/2011 Sb., § )
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 48 990 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 18683 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne 14. 8. 2024, 19. 8. 2024 a 27. 8. 2024 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dne 14. 8. 2024, 19. 8. 2024 a 27. 8. 2024 žalobkyně poskytla žalované úvěr převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 18. 12. 2024. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 12 000 Kč, zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru a smluvní pokuty ve výši 6 990 Kč.2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.3. Listinou označenou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 14. 8. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně (úvěrující) se zavázala poskytnout žalované (úvěrovaný) částku do výše úvěrového limitu až 11 000 Kč a žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peníze a zaplatit úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v měsíčních splátkách. Dále je na listině uvedeno: „podpisem se v případě úvěrovaného rozumí potvrzení souhlasu se zněním smlouvy verifikačním SMS kódem 18683 v žádosti o úvěr“. Žádost o úvěr žalobkyně nepředložila.4. Potvrzeními o platbách bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně byla odeslána dne 14. 8. 2024 částka 11 000 Kč, dne 19. 8. 2024 částka 15 000 Kč a dne 27. 8. 2024 částka 4 000 Kč, všechny platby převedeny na účet č. , č. účtu, .5. Sdělením Raiffeisen Bank, a.s. bylo prokázáno, že v srpnu 2024 byly na účet žalované č. , č. účtu, připsány částky v celkové výši 30 000 Kč od žalobkyně.6. Předžalobní výzvou ze dne 8. 8. 2025 adresovanou žalované bylo prokázáno, že žalobkyně ji vyzvala k úhradě žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne 13. 8. 2025 (prokázáno potvrzením o podání doporučené zásilky).7. Z listiny „zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 14. 12. 2024“ adresované žalované soud zjištění neučinil, neboť nebylo prokázáno, že byla odeslána žalované.8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalované celkem částku 30 000 Kč ve dnech 14. 8. 2024, 19. 8. 2024 a 27. 8. 2024. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou, která jí byla odeslána dne 13. 8. 2025.9. Po právní stránce byla věc posouzena podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Žalobkyně tvrdila, že Smlouva byla uzavřena za použití verifikačního SMS kódu. Žalobkyně tento ani jiný způsob uzavření smlouvy neprokázala. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku 30 000 Kč. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalované vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaná netvrdila, že tuto částku vrátila, byla proto zavázána zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím lhůty uvedené v předžalobní výzvě. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 19. 8. 2025 ve výši 11,50 % ročně. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud žalobu částečně zamítl (II. rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšnou žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu v rozsahu 22 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 450 Kč, odměny za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ke 3 úkonům právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Celkové náklady řízení činí 4 850 Kč, po zohlednění procesního neúspěchu 1 067 Kč. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. Žalovaná požádala o placení ve splátkách až tři dny po vyhlášení rozsudku. Soud se proto touto žádostí nemohl ke dni vydání rozhodnutí zabývat.12. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 960 Kč. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí 5 % z předmětu řízení (2 450 Kč). Soud proto žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 490 Kč.