26 C 453/2025-17 – Okresní soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2026:26.C.453.2025.1
Datum: 2026-05-22
Předmět: o 16 096,50 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 26 z. č. 117/1995 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 84 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.
smlouva o půjčcenáklady řízenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 16 096,50 Kč s příslušenstvím (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 26 z. č. 117/1995 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 84 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. )
1. Návrhem elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 30. 9. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 096,50 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 698,50 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 983,96 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 149,58 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 398 Kč.2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Skutková zjištění pak soud učinil z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. května 2025 a z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 5. 2025 mezi společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsaná v obchodním rejstříku , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, pod sp. zn.: , Anonymizováno, , Anonymizováno, a mezi žalobcem a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2025.5. Ze smlouvy o půjčce, z obchodních podmínek, z produktových podmínek, z prohlášení o okamžité splatnosti úvěru a z dokumentace ke zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že banka uzavřela s žalovaným dne 12. 5. 2024 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 21,40 % p. a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne 14. 1. 2025 k zesplatnění úvěru. Žalobce při schvalování úvěru vycházel původní věřitel z údajů poskytnutých bance žalovaným v rozsahu dostatečném a přiměřeném k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru, které jsou relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž vzhledem k ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru nepostačuje pouze pasivní sběr informací, ale věřitel by si měl rozhodné informace aktivně vyžádat z relevantních vnitřních i vnějších zdrojů, včetně spotřebitele. A to například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li to nezbytné. Původní věřitel se ovšem pouze s poskytnutými informacemi od spotřebitele nespokojil, a proto kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Původní věřitel dále posuzoval schopnost žalovaného splácet na základě svých automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel z částky životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítal s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení a to vše s ohledem na ustanovení § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které možnost využití automatizovaných modelů výpočtů připouští. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla původním věřitelem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je uvedeno výše, banka žádosti žalovaného vyhověla.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu zákona 257/2016 Sb., přičemž před uzavřením této smlouvy řádně zkoumala ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému z této smlouvy vznikl dluh, který se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 698,50 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 983,96 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 149,58 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 398 Kč. Právo na úroky z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a výše těchto úroků odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.7. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle advokátního tarifu činí 1 780 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 5 340 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 450 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH činí 8 894,90 Kč. Žalovaný byl zavázán zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.8. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 26 (117/1995 Sb.)§ 84 (257/2016 Sb.)§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)