Žalobce se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 12. 3. 2026 domáhal po žalované zaplacení částky 31 575 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tak, že Statutární město , adresa, je vlastníkem nemovité věci - pozemku p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, , jehož součástí je objekt č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, nacházející se na , adresa, -, Anonymizováno, , jméno FO, . Výše specifikovaný objekt je na základě obecně závazné vyhlášky č. 10/2022, Statut města , adresa, , ze dne 22. 6. 2022 s účinností od 1. 9. 2022, svěřen do správy městskému obvodu , adresa, -, Anonymizováno, . Vše zapsáno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, . Žalobce je vlastníkem bytu č. , hodnota, v objektu specifikovaném výše. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 3. 2. 2021 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, zastoupenou na základě plné moci ze dne 3. 2. 2021 , jméno FO, , byl sjednán nájem předmětného bytu na dobu určitou od 3. 2. 2021 do 2. 2. 2022, s možností prodloužení nájmu bytu na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, pokud jej žalobce (pronajímatel) písemně nevyzve ve lhůtě do tří měsíců po dni, kdy nájem skončil, k vrácení bytu. Nájemní poměr byl prodloužen do 2. 2. 2026. Dle smlouvy o nájmu bytu ze dne 3. 2. 2021, čl. V., odst. 4. je měsíční nájemné splatné do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle výpočtového listu ze dne 6. 6. 2025, platného od 1. 7. 2025, byla žalovaná povinna platit za smluvní nájem za plochu bytu částku ve výši 6 050 Kč a za pronájem inventáře částku ve výši 265 Kč, celkem tedy částku ve výši 6 315 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila žalobci řádně a včas smluvní nájemné za plochu a za pronájem inventáře za měsíce 09/2025, 10/2025, 11/2025, 12/2025 a 01/2026 (5 x 6 315 Kč). Dlužná částka za měsíce září 2025, říjen 2025, listopad 2025, prosinec 2025 a leden 2026 činí celkem částku ve výši 31 575 Kč. Žalované byla zaslána doporučeným dopisem ze dne 9. 2. 2026 výzva k úhradě dlužné částky před podáním žalobního návrhu k příslušnému soudu. Ačkoliv žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzýval, dlužná částka zůstala neuhrazena.Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.K jednání nařízenému ve věci se žalobce ani žalovaná nedostavili. Žalobce svou neúčast u jednání omluvil a souhlasil s jednáním a rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobcem, tedy z listin, které žalobce k prokázání svých skutkových tvrzení označil, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o nájmu bytu ze dne 3. 2. 2021, výpočtový list, výzva k úhradě, výpis z účtu dluhu, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdil žalobce v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění.Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným soud posoudil podle § 2201 a násl. a § 2235 a násl o. z., tedy tak, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena platná smlouva o nájmu. Povinností žalované bylo řádně a včas platit sjednané nájemné za nájem bytu a nájem inventáře. Tuto svou povinnost žalovaná neplnila řádně a včas, když neuhradila nájemné za 9/2025-1/2026 ve výši 31 575 Kč, ačkoli k tomu byla povinna a vyzývána. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, čímž mu vzniklo právo vůči žalované na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšného žalobce sestávají v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. z paušální náhrady za dva úkony á 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a dále zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 246 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 846 Kč. Tyto náklady řízení žalobci prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění žalobcova práva.Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.