33 C 70/2025-244 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 359, 50 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 14. 5. 2015 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni splatit ve 30 měsíčních splátkách po 2 846 Kč počínaje měsícem červen 2015. Na uvedený úvěr žalobce uhradil žalobkyni pouze jednu splátku ve výši 2 846 Kč dne 31. 7. 2015. Z důvodu řádného nesplácení úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila. Vedle neuhrazené jistiny ve výši 32 937,50 Kč žalobkyně po žalovaném požadovala úrok z úvěru ve výši dle časových řad , jméno FO, vedených ČNB jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení úvěru žalovanému, tj. ve výši 12,38 % p. a. z částky 32 937,50 Kč od 1. 8. 2015, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,38 % ročně z částky 32 937,50 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení a dále smluvní pokutu dle čl. 12 odst. 12.1. bod a) a b) smluvních ujednání smlouvy o úvěru za prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, a č. , hodnota, ve výši 227,68 Kč, ve výši 369,98 Kč a za prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, ve výši 227,68 Kč, tj. celkem smluvní pokutu ve výši 1 422 Kč (po zaokrouhlení).2. Ve věci bylo rozhodnuto dne 27. 3. 2025 elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR , č. účtu, -8, který byl k odporu žalovaného zrušen. Žalovaný v odporu navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaný uvedl, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru je absolutně neplatná z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru, který více než desetinásobně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu, která dle časových řad , jméno FO, , Anonymizováno, v době uzavření smlouvy činila 12,58 % ročně. Rozpor s dobrými mravy žalovaný dále spatřoval ve skutečnosti, že splnění povinnosti žalovaného splatit úvěr, bylo v předmětné smlouvě zajištěnou celou sérií smluvní pokut, které se po zesplatnění úvěru a nezaplacení částky odpovídající nové jistině úvěru počítají z této nové jistiny, nikoliv pouze ze zbývající dlužné jistiny. Důvod neplatnosti žalovaný dále spatřoval v tom, že žalobkyně s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný dále poukázal, že s ohledem na neplatnost předmětné smlouvy o úvěru je neplatná i na ni navázaná rozhodčí smlouva, čehož si žalobkyně jako odborník podnikající v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, musela být vědoma již v době uzavření předmětné smlouvy. Žalobkyně se však i přesto v rozhodčím řízení domáhala z titulu předmětné smlouvy plnění ve výši 104 589 Kč. Rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodčím nálezem č. j. , spisová značka, celý tento nárok žalobkyni přiznal. Žalovaný dále upozornil na to, že na základě uvedeného rozhodčího nálezu byla poproti němu téměř devět let vedena exekuce, která byla zastavena až k jeho návrhu. Žalovaný dále namítal, že v rozhodčím řízení nerozhodoval rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , nýbrž , právnická osoba, a. s., která však neměla pravomoc rozhodovat, neboť se nejedná o stálý rozhodčí soud zřízený zákonem. Rozhodce nemohl s ohledem na počet rozhodnutých sporů, jednalo se ročně o tisíce sporů, rozhodovat spory osobě. Mezi žalobkyní, rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, a , právnická osoba, , a. s. byla uzavřena tajná dohoda – smlouva o zajištění služeb rozhodce ze dne 30. 4. 2010, která upravovala průběh rozhodčí řízení a odměňování rozhodce. Žalovaný však o existenci této dohody nebyl informován a rozhodčí řízení nelze považovat za transparentní. Žalovaný vznesl námitku promlčení žalobkyní uplatněného nároku, neboť na daný případ je nutno aplikovat závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 996/18, ze dne 4. 6. 2019, tj. že v daném případě nedošlo ke stavění promlčení doby po dobu rozhodčí ani exekučního řízení, neboť jednání žalobkyně, která zahájila rozhodčí řízení a následně na základě rozhodčího nálezu vedla exekuční řízení s vědomím o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru a rozhodčí smlouvy naplňuje znaky zneužití práva, jak je vyložil Ústavní soud ve shora citovaném nálezu.3. Žalobkyně odmítla, že by došlo k promlčení jí uplatněného nároku, kdy odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , podle kterých dochází ke stavění promlčecí doby i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky, jakož i v případě, kdy je rozhodčí nález, sice původně formálně vykonatelný, v důsledku následného posouzení exekučním soudem označen za rozhodčí nález nemající právní účinky. Žalobkyně argumentovala tím, že v souladu se závěry vyslovenými v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, podala žalobu u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce, je nutno přihlédnout ke stavění promlčecí doby po dobu trvání rozhodčího řízení a následného exekučního řízení, tudíž k promlčení nároku žalobkyně nemohlo dojít. Pro případ vyhovění námitce promlčení, žalobkyně uvedla, že uplatnění námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně dále uvedla, že předmětná smlouva je platná a byla sjednána v souladu s dobrými mravy. Úrok byl podle žalobkyně sjednán v zákonných limitech, nadto sjednání výše úroků není podstatnou náležitosti smlouvy o úvěru, pokud strany nesjednají výši úroků, má úvěrovaný povinnost platit úroky stanovené na základě zákona (§ 1802 o. z.). Žalobkyně dále poukázala, že v žalobě uplatnila úrok ve výši 12,38 % p. a., tedy ve výši nejnižší možné úrokové sazbě dle , jméno FO, . Žalobkyně rovněž nesouhlasila s tím, že řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy poukázala na to, že na předmětnou smlouvu je nutno aplikovat zákon č. 145/2010 Sb., přičemž žalobkyně schopnost žalovaného řádně hradit úvěr řádně prověřila, a to na základě dokladů a informací poskytnutých od žalovaného (doklady o příjmech), jakož i jiných zdrojů (výpis z registru SOLUS a NRKI, potvrzení o bankovním účtu, hodnocení klienta). Žalobkyně, právnická osoba, ústního jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný dne 14. 5. 2015 podepsal návrh na uzavření smlouvy revolvingovém úvěru č. , hodnota, a rozhodčí smlouvu č. , hodnota, , že žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 28. 5. 2015 oznámila schválení úvěru, dne 27. 5. 2015 mu vyplatila částku 35 000 Kč a že žalovaný žalobkyni uhradil dne 31. 7. 2015 částku 2 846 Kč.5. Soud na základě provedených důkazů navržených a předložených účastníky a shodných tvrzních účastníků dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 5. 2015, bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu sepsanou na předtištěném formuláři v rozsahu 4 stran, jako poskytovatel úvěru je zde označena žalobkyně a jako úvěrovaný je označen žalovaný, jejím předmětem je poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru ve výši 35 000 Kč žalovanému na základní dobou trvání spotřebitelského úvěru 30 měsíců, který se žalovaný zavázal uhradit ve 30 měsíčních splátkách ve výši 2 846 Kč, výpůjční úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 127,50 % p. a. s celkovou splatnou částkou 85 380 Kč. Výše procentní sazby nákladů (RPNS) na spotřebitelský úvěr činila 127,49 %. V části B) úvěrové smlouvy označené jako obecná ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru je v bodu VII. mimo jiné uvedeno, že žalobkyně je v případě prodlení s plněním závazků žalovaného dle smlouvy, oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvních pokut dle čl. 12 Smluvních ujednání a že dále se mohou stát okamžitě splatné veškeré závazky úvěrovaného. V bodu XVI. části B) je uvedeno, že úvěrovaný a úvěrující v dalším odkazují na úpravu obsaženou ve Smluvních ujednáních k úvěrové smlouvě, která jsou nedílnou součástí této úvěrové smlouvy.7. Z bodu 1.1 Smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru poskytovaném společností , Jméno žalobkyně, . – , Anonymizováno, (dále jen „Smluvní ujednání“) bylo zjištěno, že tato Smluvní ujednání upravují vzájemná práva a povinnosti poskytovatele úvěru, společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČ: , IČO žalobkyně, (úvěrujícího) a příjemce úvěru (dlužník), tj. osoby uvedené v návrhu úvěrové smlouvy jako úvěrovaný. Dle 1.3 Smluvních ujednání tato Smluvní ujednání tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy uzavírané mezi úvěrujícím a dlužníkem. Dle bodu 2.1 Smluvních ujednání návrh úvěrové smlouvy předkládá úvěrovaný na předtištěném formuláři a je povinen náležitě doplnit a zkontrolovat všechny rozhodné údaje. Za úvěrujícího písemně potvrzuje převzetí návrhu na uzavření úvěrové smlouvy (neprovádí akceptaci návrhu) příslušný úvěrový poradce. Dle bodu 7.5 Smluvních ujednání je úvěrovaný povinen za účelem jednotlivých splátek, splatných pohledávek úvěrujícího na zaplacení smluvních pokut, úhrad sp