§ 3 zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně
Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů · 216/1994 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 216/1994 Sb. stanoví, že rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, přičemž upřesňuje, jaké formy písemnosti jsou přípustné, a řeší situaci, kdy je rozhodčí doložka součástí podmínek hlavní smlouvy. Písemná forma je nezbytná: Bez písemné formy je rozhodčí smlouva neplatná, což znamená, že spor nebude moci být řešen rozhodcem, ale bude muset jít k soudu. (§ 3 zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 3 odkazuje 93 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 216/1994 Sb.
(1) Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.
(2) Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Písemná forma je nezbytná: Bez písemné formy je rozhodčí smlouva neplatná, což znamená, že spor nebude moci být řešen rozhodcem, ale bude muset jít k soudu.
- Moderní komunikace je uznávána: Písemná forma je splněna i při použití telegrafu, dálnopisu nebo elektronických prostředků, pokud umožňují zachycení obsahu a identifikaci smluvních stran.
- Souhlas s doložkou v hlavní smlouvě: Pokud je rozhodčí doložka součástí podmínek hlavní smlouvy, stačí, když druhá strana písemný návrh hlavní smlouvy přijme způsobem, který jasně prokazuje její souhlas s obsahem rozhodčí doložky.
Na co si dát pozor
- Neplatnost bez písemné formy: Ústní dohoda o rozhodčím řízení je neplatná a nemá právní účinky.
- Jasný souhlas s doložkou: Při sjednávání rozhodčí doložky jako součásti hlavní smlouvy je klíčové zajistit, aby byl souhlas druhé strany s touto doložkou jednoznačně patrný.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Odvolací soud se proto od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při výkladu § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 3 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, nijak neodchýlil, jestliže uzavřel, že rozhodčí doložka byla mezi účastníky sjednána platně (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2563/2022).
… z důvodu absence podpisu jedné ze stran kontraktačního procesu (právní předchůdkyně oprávněné), je plně v souladu s výše citovanou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, jež vyžaduje, aby se shodné projevy vůle kontrahujících stran skutečně setkaly, což v případě právního úkonu uzavíraného v obligatorně písemné formě (§ 3 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů) vyžaduje připojení podpisu každé ze stran uzavírajících příslušnou smlouvu.
Soud při právním posouzení věci dospěl k závěru, že byla platně uzavřena rozhodčí smlouva v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), se kterou žalobkyně v posledním odstavci smlouvy vyjádřila souhlas a potvrdila tak její závaznost pro řešení sporů, které mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající vzniknou z předmětné smlouvy.