40 C 17/2026-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 800 Kč spolu s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 856 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela prostřednictvím svých webových stránek , Anonymizováno, s žalovaným dne 26. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet vždy k 7. dni v měsíci smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli zcela nebo zčásti během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a v poslední upomínce ze dne 7. 6. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 7. 6. 2024. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení částky 9 800 Kč sestávající z dlužné jistiny 7 000 Kč a smluvního úroku ve výši 40 % p. m. za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč, nejpozději splatných dne 7. 6. 2024. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 856 Kč ve výši 0,1 % denně počítané z jistiny za každý den prodlení za období od 8. 6. 2024 do 20. 7. 2025 dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a na straně úvěrované , Jméno žalovaného, , u nějž je dále uvedena adresa, rodné číslo, bankovní spojení, email a číslo telefonu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání od 6. 2. 2024 a úrokem ve výši 40 % měsíčně. Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou. V místě podpisu úvěrovaného (klienta) je vytištěno: „, Jméno žalovaného, “. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává.6. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že tato listina obsahuje osobní údaje žalovaného, informaci, že je zaměstnaný jako operátor výroby s měsíčním příjmem 32 679 Kč a výdaji 20 000 Kč. Žalobkyně měla k dispozici kopie občanského průkazu a průkazu pojištěnce žalovaného (zjištěno z kopie dokladů žalovaného).7. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 6. 2. 2024 ve spojení se Sdělením , právnická osoba, . vzal soud za prokázáno, že na účet žalovaného byla dne 6. 2. 2024 připsána částka 7 000 Kč, kterou odeslala společnost , právnická osoba, .8. Dopisem ze dne 7. 6. 2024 původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek k zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 22 092,40 Kč do tří dnů od doručení tohoto dopisu (zjištěno z listiny Zesplatnění spotřebitelského úvěru). Soud nevzal za prokázáno, že tato listina byla doručena do dispozice žalovaného. Dne 23. 7. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzval k úhradě částky 30 464 Kč do tří dnů (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby). Výzva byla doručena do dispozice žalovaného dne 25. 7. 2025 (zjištěno z Podacího lístku ve spojení se Sledováním zásilky).9. Žádná skutková zjištění soud nečinil z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecných obchodních podmínek, neboť tato by byla nadbytečná s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci.10. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, . za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby, což vzal soud za prokázáno ze Smlouvy o postoupení pohledávek , právnická osoba, . včetně Přílohy ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně Přílohy a Oznámením o postoupení pohledávky.11. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že tato společnost žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. K vrácení této částky žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou, na základě které se tato částka stala splatnou dne 28. 7. 2025, tj. tři dny po doručení této výzvy do dispozice žalovaného.12. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu o úvěru v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. (dále jen ZoSÚ), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru byla povinna před jeho poskytnutím posoudit úvěruschopnost žalovaného tento úvěr splácet (§ 3 písm. c) ZoSÚ). Poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 ZoSÚ). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), , což odpovídá judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.13. Soud nevzal za prokázáno, že žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť tato svá skutková tvrzení nepodložila dostatečnými důkazy.14. Pro úplnost soud dodává, že rovněž nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva, tj. elektronicky, protože z předložené listiny ani ve spojení s ostatními předloženými důkazy se tato skutečnost nepodává.15. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje.16. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 7 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 7 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ta