Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 2. 2026 ve znění doplnění a změny ze dne 24. 6. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne 11. 4. 2025 uzavřela s žalovaným distančním způsobem Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 4 500 Kč. Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, . Úvěr byl splatný nejpozději dne 11. 5. 2025. Žalobkyně však požaduje po žalovaném navrácení částky 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem ve výši 11,5 % ročně z této částky od 13. 12. 2025, tj. od uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě ze dne 9. 12. 2025.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Podáním ze dne 24. 6. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 5. 2025 do 12. 12. 2025 a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení. Soud proto řízení v uvedeném rozsahu podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen o.s.ř.), zastavil (výrok I.).4. K jednání konanému dne 3. 7. 2026 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.5. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Potvrzení o provedené platbě ve spojení se Sdělením , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 11. 4. 2025 byla na účet žalovaného připsána částka odeslaná žalobkyní ve výši 15 000 Kč. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ve spojení s podacím lístkem a Sledováním zásilky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 21 558,70 Kč do tří dnů, s upozorněním na zahájení soudního řízení, nebude-li žalovaným hrazeno. Výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 12. 2025 a byla mu dodána dne 15. 12. 2025. Z listin označených jako Smlouva o úvěru a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 15 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od 19. 12. 2025, což je první prokázaný den prodlení žalovaného (výrok II.). Co do části zákonného úroku soud žalobu zamítnul, neboť v tomto období žalovaný ještě nebyl v prodlení (výrok III.).7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Procesní úspěch žalobkyně při zohlednění požadovaného příslušenství činil 50 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč (plus DPH), sestávající z odměny za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 1 200 Kč (3 x 400 Kč). Za každý úkon právní služby náleží žalobkyni i náhrada hotových výdajů, a to za první tři úkony podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Jelikož byla žalobkyně úspěšná v 50 %, přiznal jí soud na nákladech řízení částku 1 150 Kč spolu s DPH ve výši 157 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 307 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že u něj již byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon doplnění žaloby ze dne 24. 6. 2026, neboť tímto podáním žalobkyně reagovala na výzvu soudu. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.8. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.