61 C 13/2026-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 670 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 1. 4. 2024 a 6. 4. 2024 smlouvy o úvěru, jejichž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník, na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěry ve výši 8 000 Kč a 2 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit je včetně příslušenství ve splátkách. Úvěry byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně, převodem na účet. Smlouvy o úvěru byly uzavřeny prostřednictvím internetu. Žalovaný po odsouhlasení smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a čerpání úvěru tento úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou, avšak marně. Předmětem žaloby je nevrácená jistina celkem 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 3 670 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání předem omluvila, a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán z adresy hlášeného trvalého pobytu, se k jednání bez omluvy nedostavil. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Na prvém místě soud na základě provedeného dokazování nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Žalobkyně sice předložila k důkazu tuto smlouvu o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy mezi účastníky nepodává, respektive nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu žalovaného. Jedná se totiž o smlouvu ručně nepodepsanou a nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě právě mezi těmito účastníky, když žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Žalobkyně sice předložila kopii občanského průkazu žalovaného, z tohoto dokumentu však bez dalšího nevyplývá, že by žalovaný uzavřel tvrzenou úvěrovou smlouvu o tvrzeném obsahu, stejně jako ze skutečnosti, že žalovaný měl zaslat žalobkyní tzv. verifikační platbu. Dále soud nemá za prokázané, že by žalobkyně při uzavření smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to jak jeho příjmy, tak výdaje. Právním následkem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy dle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je pak povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení naopak bylo prokázáno (zejména zprávou banky), že na účet žalovaného č. , č. účtu, byly skutečně z účtu žalobkyně připsány uvedené částky. Vzhledem k tomu že žalovaný v řízení netvrdil, že by byl dán právní titul k tomuto plnění, je nutno uzavřít, že se v rozsahu tohoto plnění na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je tedy povinen z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalobkyní bez právního důvodu poskytnuté plnění ve výši 10 000 Kč vrátit. Současně v souladu ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku soud zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč. Z uvedených důvodů soud zavázal ve výroku I. žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, tedy odpovídající částce, kterou od ní přijal, spolu se zákonným úrokem z prodlení.5. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení ostatních nároků vyplývajících z výše citované smlouvy, a to s ohledem na výše odůvodněnou neplatnost smlouvy, jejímž důsledkem je, že nebyly mezi účastníky sjednány další platební povinnosti uvedené v žalobě.6. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení převážně procesně úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva. Soud žalobkyni přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby ve výši po 1 500 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 10 000 Kč, tj. z přiznané jistiny, za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dále náhradu hotových výdajů za 3 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, dále DPH z uvedených položek ve výši 1 228,50 Kč a zaplacený soudní poplatek (včetně doplatku dle výroku IV.) ve výši 1 000 Kč, celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 8 078,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.7. Lhůta k plnění stanovená ve výroku I. tohoto rozhodnutí byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.8. Žalobkyně v této věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz ale ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do občanskoprávního řízení, takže s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek uhrazen dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků ve výši 1 000 Kč. Soud proto ve výroku IV. rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku zbývající částku 200 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, .