61 C 175/2025-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 694,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník, na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jej včetně příslušenství ve splátkách. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně, převodem na účet. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetu. Žalovaný po odsouhlasení smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a čerpání úvěru tento úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou, avšak marně. Předmětem žaloby je nevrácená jistina 5 000 Kč, poplatek za vyplacení úvěru 99,50 Kč, smluvní úrok 6 374,70 Kč a poplatek za službu „presto“ 165 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání předem omluvila, a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán z adresy hlášeného trvalého pobytu, se k jednání bez omluvy nedostavil. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Na prvém místě soud na základě provedeného dokazování nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Žalobkyně sice předložila k důkazu tuto smlouvu o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy mezi účastníky nepodává, respektive nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu žalovaného. Jedná se totiž o smlouvu ručně nepodepsanou a nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě právě mezi těmito účastníky, když žalobkyně nedoložila dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána; skutečnost, že na účet žalované byla před poskytnutím úvěru zaslána částka 1 Kč z účtu žalovaného, neprokazuje, že ji odeslal skutečně sám žalovaný. Dále soud nemá za prokázané, že by žalobkyně při uzavření smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, včetně posouzení jeho výdajů. Právním následkem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy dle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je pak povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení naopak bylo prokázáno (zejména zprávou banky), že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla skutečně z účtu žalobkyně dne 24. 10. 2024 připsaná částka 5 000 Kč. Vzhledem k tomu že žalovaný v řízení netvrdil, že by byl dán jakýkoliv právní titul k tomuto plnění, je nutno uzavřít, že se v rozsahu tohoto plnění na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je tedy povinen z titulu vydání bezdůvodného obohacení bez právního důvodu poskytnuté plnění ve výši 5 000 Kč vrátit žalobkyni. Současně v souladu ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku soud zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč. Z uvedených důvodů soud zavázal ve výroku I. žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, tedy odpovídající částce, kterou od ní přijal, spolu se zákonným úrokem z prodlení.5. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení ostatních nároků vyplývajících z výše citované smlouvy, a to s ohledem na výše odůvodněnou neplatnost smlouvy, jejímž důsledkem je, že nebyly mezi účastníky sjednány další platební povinnosti uvedené v žalobě.6. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci převážně procesní neúspěch (žalobě bylo vyhověno v rozsahu menším než v jedné polovině), proto by právo na náhradu nákladů náleželo žalovanému, z obsahu spisu ale vyplývá, že mu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.7. Lhůta k plnění stanovená ve výroku I. tohoto rozhodnutí byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.