62 C 272/2025-45 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu 19. 5. 2025 se žalobkyně domáhala, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit částku ve výši 23 558,93 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou došlo 26. 1. 2017 byla uzavřena smlouva č. , hodnota, s produktovým názvem , adresa, půjčka v hotovosti týdenní 01/2017. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru posuzování schopnosti spotřebitele splácet probíhá na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povine poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobkyně, respektive jeho právní předchůdce jako poskytovatel úvěru splnil svou povinnost ve smyslu výše citovaných ustanovení, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele tento úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 8 917 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit činila 18 917 Kč, a to v hotovosti v 60týdenních splátkách ve výši 316 Kč, přičemž poslední splátka činila 273 Kč. Žalovaná zaplatila 2. 2. 2017 částku 350 Kč, 9. 2. 2017 320 Kč, 16. 2. 2017 300 Kč a 24. 2. 2017 320 Kč, tj. 1 290 Kč. Z těchto plateb byla částka 597,11 Kč započtena na jistinu, která tak byla ponížena na 9 402,89 Kč a částka 692,89 Kč na poplatek, který byl ponížen na 6 456,04 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni vzniklo právo na zaplacení: smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek dlužné částky, přičemž žalobkyně požaduje tolik 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 535,26 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 700 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy a s nimi spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z 1. 2. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 24 094,19 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 9 402,89 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 456,04 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 535,26 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 700 Kč. Společně s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení dluhu, a to nejpozději do 17. 3. 2022. Žalobkyně dále požaduje úhradu příslušenství pohledávky, a to smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná ničeho nezaplatila. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu z 21. 3. 2025, ale ani na tuto žalovaná nereagovala. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, z 26. 1. 2017, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště , adresa, . Právní předchůdce žalobkyně se smlouvou zavázal poskytnout žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč (úrok 1 789 Kč, za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 720 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 4 408 Kč), v 60týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátkou ve výši 237 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit částku 18 917 Kč. Smlouva je opatřena podpisem žalované z 26. 1. 2017 a podpisem právního předchůdce žalobkyně z téhož dne, čímž žalovaná stvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti.4. Z oznámení o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022 včetně dokladu o odeslání, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky ve výši 24 094,19 Kč na žalobkyni a současně jej vyzval k uhrazení této částky ve lhůtě 10 dnů. Zásilka byla na adresu uvedenou ve smlouvě zaslána žalované 11. 2. 2022.5. Z předžalobní výzvy z 21. 3. 2025 včetně dokladu o odeslání, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 7 dnů od datace výzvy. Výzva byla žalované zaslána 24. 3. 2022.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.11. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém