10 C 169/2021-44 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 7 544,03 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 123,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 112,12 Kč, úrokem ve výši 29% ročně z částky 7 544,03 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 544,03 Kč ve výši 9,75 % ročně od 19.12.2020 do zaplacení. 2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] Na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný do doby postoupení pohledávky žalobkyni uhradil na dlužnou částku 1 050 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby u soudu neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku žádnou částku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] se nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z tvrzení žalobkyně a důkazů, které k prokázání svého tvrzení označila. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] částku 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 7 233 Kč (celková částka 15 233 Kč) v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] za žalovaným žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 7. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2392 odst. 1, věta první o. z., při peněžité půjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdkyně) schopnost žalovaného splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 15. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) posuzovala schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí. Z karty zákazníka plyne, že žalovaný měl stálý příjem ve výši [částka]. Při hodnocení finančních schopností žalovaného bylo kalkulováno dále s částkou 3 410 Kč jako„ dalším příjmem domácnosti“, aniž by však bylo zřejmé, o jaké příjmy jde a zda jsou tyto příjmy stálé. Při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet bylo vycházeno z výdajů žalovaného ve výši 4 000 Kč měsíčně, aniž by bylo ověřeno, jaké jsou například jeho výdaje na bydlení. Údaje byly zjišťovány z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Tyto listiny však nebyly předloženy k důkazu. Soud má za to, že z předložené karty zákazníka vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, aniž by bylo zřejmé, na základě jakých skutečností žalobkyně (její právní předchůdce) dospěla k opačnému závěru. 16. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce. 17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 8 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaný však na pohledávku žalobkyně uhradil částku 1 050 Kč. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 6 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně. Zákonný úrok z prodlení uplatněný ze zbývající částky soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátem postupoval soud podle ustanovení § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších přepisů, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v 63%, žalovaný ve 37%. Od úspěchu žalobkyně ve výši 63% byl odečten její neúspěch ve výši 37%, žalobkyně má právo na náhradu řízení ve výši 26%, což činí z částky 2 089 Kč částku 543 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.