11 C 81/2021-89 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou ze dne 9. 2. 2021 podanou u [název soudu] domáhal po žalované zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nároky vyplývající z uzavřené smlouvy o nájmu bytu do 31. 8. 2019 [název soudu] usnesením ze dne 13. 4. 2021 postoupil věc Okresnímu soudu v Příbrami jako místně příslušnému s ohledem na bydliště žalované. Fakticky věc napadla zdejšímu soudu 10. 5. 2021. 2. Soud usnesením ze dne [datum] vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, neboť z návrhu zjistil, že je nesrozumitelná, neurčitá a v podstatě neprojednatelná. 3. Žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] doplnil návrh tak, že nájem bytu žalované vypověděl dopisem ze dne 30. 4. 2019 obsahujícím zároveň upomínku pro nezaplacení nájemného s úhrady za služby 44 200 Kč. Do 31. 8. 2019, kdy nájem trval, se dluh navýšil na 90 000 Kč. Dluh za období od ledna 2019 do konce srpna 2019 na nájemném činí 65 600 Kč, na úhradě za služby za toto období 23 200 Kč a dluh na vyúčtování služeb za období roku 2018 činí 2 100 Kč Celkem tedy dluží žalovaná 90 900 Kč. V tomto směru rozšířil žalobu. Soud usnesením ze dne [datum] připustil rozšíření žaloby. 4. Po odročování nařízených jednání na žádosti právních zástupců účastníků při prvním jednání ve věci samé dne [datum] žalobce upřesnil, že požadované zákonné úroky z prodlení požaduje od 1. 9. 2019, tj. ode dne po skončení nájemního vztahu. Jinak na žalobě setrval. 5. Právní zástupkyně žalované za ni uznala pouze částku 2 100 Kč, která představuje vyúčtování služeb za rok [rok], které v [měsíc] [rok] obdržela, a uvedla, že žalovaná je ochotna tuto částku hradit. Ostatní nároky neuznala. Uvedla, že žalovaná se dohodla s bratrem žalobce ústně na skončení nájmu k 31. 12. 2018. Bylo to v době, kdy žalobce nebyl přítomný a podle jí dostupných informací byl [anonymizována tři slova]. Věděla, že bratr žalobce neměl plnou moc k jeho zastupování. Nicméně žalovaná považovala věc za uzavřenou a dohodnutou, protože od [měsíc] [rok] již předmětný byt neužívala a od [datum] si pronajala byt v [obec]. Bratr žalobce měl také telefonní číslo na žalovanou, žalobce se s ní tak mohl kdykoliv spojit. Proto ji překvapilo, když obdržela koncem [měsíc] [rok] předžalobní výzvu k zaplacení dlužného nájemného, a to s datem splatnosti téhož dne a taktéž výpověď z nájmu bytu, to vše zasláno na její adresu totožnou s adresou pronajímaného bytu. Namítla, že ani předžalobní výzva ani samotná výpověď z nájmu bytu není podepsána vlastnoruční podpisem žalobce, ale asi se jedná o podpis třetí osoby. Má za to, že taková jednání nejsou po právu. Dále namítala, že žalobce dosud nevyúčtoval žalované jistotu 11 000 Kč, kterou složila při počátku nájmu. Co se týká úhrady za služby, pak vyúčtování za rok 2019 žalovaná nikdy neobdržela a navíc jsou v něm závažné nesrovnalosti. Poukazovala na to, že ve vyúčtování za rok 2018 je stav spotřeby tepla na konci roku uveden částkou 21 672 Kč a stejná částka je uvedena na konci roku 2019, když na počátku obou dvou let je taktéž shodná částka 16 478 Kč. Z uvedeného je evidentní, že v bytě se netopilo a žádná spotřeba tepla tam nebyla. To samé se týká vody. Na počátku obou dvou roků je uveden stav 170 a na konci 254. Jak z těchto stavů může žalobce dojít k tomu, že žalovaná něco dluží, když zde žádná spotřeba nebyla, není zřejmé. Pokud v bytě byla nějaká spotřeba elektřiny, pak ji rozhodně nespotřebovala žalovaná, neboť v něm od 1. ledna 2019 nebydlela. 6. Soud sdělil účastníkům obsah přípravy k tomuto prvnímu jednání. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá zaplacení dlužného nájemného a ceny služeb za období roku 2019, a to od [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova]. Mezi účastníky je nesporné to, že byla mezi nimi uzavřena nájemní smlouva s podmínkami v ní obsaženými a také, že žalovaná dluží částku 2 100 Kč z vyúčtování služeb za rok 2018. Sporné je, zda a kdy byla ukončena platnost nájemní smlouvy a z toho se odvíjející žalovaný nárok. Co se týká úhrady za služby za rok 2019, je nejen sporný obsah předloženého vyúčtování, ale z projevu právní zástupkyně žalované vyplývá, že je i sporné, zda vůbec nastala splatnost tohoto vyúčtování. Soud také nemá za prokázáno, zda toto vyúčtování obsahuje veškeré náležitosti uvedené v zákoně č. 67/2013 Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů a zda tedy se jedná o vyúčtování řádné, které by vůbec mohlo nastolit otázku splatnosti tohoto nároku. Sporné je také to, zda vůbec bylo žalované doručeno. V uvedeném případě se dá říct, zda bylo vůbec doručováno. Také zatím není zřejmé, zda žalobce je vůbec aktivně legitimován, neboť dosud žalobce netvrdil ani nedokládal, že je vlastníkem pronajímaného bytu. Soud sdělil, že bude provádět dokazování k otázce trvání nájemního vztahu, k otázce aktivní legitimace žalobce, k otázce řádného vyúčtování služeb za rok 2019 a v případě jeho prokázání též k otázce správnosti tohoto vyúčtování. Poté případně účastníky poučí dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Soud zároveň upozornil účastníky, že ke konci prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. s tím, že nebude poskytovat lhůtu k doplnění skutkových tvrzení a označených důkazů, neboť účastníci mají být připraveni reagovat na případná poučení soudu, zvláště když na obou stranách jsou zastupující právní profesionálové. 7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy účastníky předloženými a z nich zjistil tyto skutečnosti. 8. Dne 26. 4. 2016 byla uzavřena mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem smlouva o nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] m², [anonymizováno], v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] od 1. 5. 2016 na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit nájemné 8 200 Kč měsíčně a 2 900 Kč měsíčně zálohu na služby uvedené v evidenčním listu, a to vždy do 20. dne každého měsíce na účet pronajímatele. Podle čl. V smlouvy se zavázala žalovaná složit jistotu 11 100 Kč na účet pronajímatele do 1. 5. 2016. Podle článku VI. smlouvy o předání bytu bude sepsán předávací protokol. Dle odst. 4. tohoto článku smlouvy je žalovaná povinna v případě ukončení nájmu před byt uklizený dle stavu uvedeného v předávacím protokolu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Podle čl. VII. odst. 3 smlouvy může být tato měněna pouze písemnými dodatky potvrzenými oběma smluvními stranami. Doručování podle odst. 5. tohoto článku smlouvy se realizuje na adresy účastníků uvedené v záhlaví smlouvy. U žalované není v záhlaví uvedena žádná adresa. V předávacím protokolu ze dne 26. 4. 2016 je uveden stav bytu i stav měřitel studené vody, elektřiny a kalorimetru. 9. Podle výpovědi z nájmu bytu z 30. 4. 2019 byla tato podána dne 30. 4. 2019 z důvodu nezaplacení nájemného za období [měsíc] až [měsíc] [rok]. Upomínka z téhož data obsahuje výzvu k zaplacení dluhu 44 200 Kč, která není rozklíčována na jednotlivé položky. Předžalobní výzva ze dne 28. 1. 2021 byla dle poštovní dodejky zaslána žalované téhož dne prostřednictvím české pošty na adresu pronajímaného bytu a vrácena po úložní době jako nevyzvednutá. 10. Ve vyúčtování služeb za rok 2018 je rozepsána spotřeba služeb a zaplacených záloh s tím, že dluh na vyúčtování činí 2 099,94 Kč. Žalovaná převzala toto vyúčtování 22. 1. 2019 a toto potvrdila svým podpisem. 11. Vyúčtování služeb za rok 2017 převzala žalovaná podle jejího podpisu dne 26. 1. 2018. Přeplatek 961 Kč zde vyúčtovaný převzala podle výdajového pokladního dokladu téhož dne. Vyúčtování služeb za rok 2019, kromě toho, že obsahuje údaje shodně s vyúčtování za rok 2018 tak, jak na to poukazovala právní zástupkyně žalované, není žalovanou podepsané, tedy nestvrdila, že by jí vůbec bylo doručeno. 12. Právní zástupkyně žalované uvedla, že její klientka dosud neuhradila částku 2 100 Kč za služby z roku 2018, neboť žalobce dosud nezúčtoval jistinu 11 100 Kč, kterou v roce 2016 přijal a měl ji podle obsahu smlouvy v dohodnuté lhůtě zúčtovat. K tomu právní zástupce žalobce uvedl, že žalovaná nikdy jistinu nesložila, přestože se k tomu ve smlouvě zavázala. Taktéž popřel, že by bratr žalobce uzavřel s žalovanou jí zmiňovanou dohodu o ukončení nájmu bytu k 31. 12. 2018. Co se týká vyúčtování za rok 2019, připustil, že jej žalovaná neobdržela, protože byla nekontaktní, na adrese uvedené ve smlouvě se nezdržovala a nebylo možné ji kontaktovat, i když žalobce pro to dělal maximum. 13. Žalobce sám se snažil vysvětlit rozpory ve vyúčtování za rok 2018 a 2019 tak, že vznikly zřejmě tím, že elektroměr byl volně přístupný a mohl se odečítat, kdežto měřiče vody a topení byly v bytě, tedy žalobci nepřístupné, a proto se tam napsaly poslední známé stavy. Nicméně počátek a konec nájmu tak, jak bylo ujednáno, a jak je obvyklé, by měl začít předáním bytu a klíčů a stejným způsobem jeho navrácením. 14. Soud poté usnesením dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobce, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, že je a