12 C 208/2021-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 9. 11. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] to v elektronické podobě, tj. distančním způsobem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem z dlužné částky ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, přičemž bylo ve smlouvě sjednáno, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného, přičemž tento úrok činí celkovou částku ve výši 8 800 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobci poplatek za čerpání úvěru ve výši 3 000 Kč, a pro případ prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně učiněnou před podáním žaloby. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 9. 11. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, přičemž žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj bankovní účet č. [bankovní účet]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách s tím, že do konce každého kalendářního měsíce uhradí minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Dle bodu 5.1. smlouvy se pak žalovaný zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. ve výši 3 000 Kč. Strany si ve smlouvě (bod 6.1.) dále ujednaly, že žalovaný zaplatí z jistiny úvěru úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení s tím, že v případě, že se celý dluh stane splatným, zaplatí z jistiny úvěru úrok ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok v daném případě činil 8 800 Kč a dle ujednání účastníků se stal součástí jistiny dluhu žalovaného. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části (bod 6.6. smlouvy) se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Žalobkyně v souladu se smlouvu zasílala žalovanému každý kalendářní měsíc výpis k revolvingovému úvěru obsahující aktuální výši dlužné částky, výši minimální splátky za aktuální období, splátky po splatnosti a datum splatnosti. Žalovaný na dluh ničeho uhradil. Dle bodu 6.5. smlouvy se tak dluh stal bez dalšího splatným, neboť žalovaný byl v prodlení se splacením dluhu po dobu delší než 2 měsíce. Předžalobní výzvou byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dluhu. Dle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána žalovanému dne 15. 6. 2021 na adresu trvalého bydliště žalovaného [adresa žalovaného]. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalovaným jako spotřebitelem a žalobkyní v postavení podnikatele, dopadají na právní úpravu této smlouvy též ustanovení § 1810 a násl. o.z. o spotřebitelských smlouvách. 6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě byla listinnými důkazy prokázána důvodnost podané žaloby. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu ve výši 23 800 Kč (úvěr 15 000 Kč a přirostlé úroky 8 800 Kč) spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 3 000 Kč a účelně vynaloženými náklady ve výši 363 Kč. Celkově tak měl žalovaný uhradit 27 163 Kč, a jelikož z nijak nerozporovaného tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, uložil mu soud povinnost uhradit žalobkyni celkovou dlužnou částku ve výši 27 163 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s placením peněžitého dluhu do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 539 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 087 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), která činí částku ve výši 252 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).