13 C 148/2021-56 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny 33 743 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků 11 535 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 12 971 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 237 Kč. Jistinu včetně poplatků se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách po 2 865 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 19. 5. 2020. Pohledávka byla na základě smlouvy postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 32 000 Kč, kdy žalobkyně nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, který ke dni postoupení činil 30 656 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný zákonný úrok 7 080 Kč (tj. počítaný z dlužné jistiny od 18. 7. 2018 do 18. 12. 2020), kapitalizovaný úrok 5 490,67 Kč (tj. úrok 29 % z dlužné jistiny od 20. 5. 2020 do 18. 12. 2020), zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Soud usnesením vyzval žalovaného ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek, žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 19. 5. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 68 743 Kč (jistina 35 000 Kč, poplatek 33 743 Kč představující úrok 11 535 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 12 971 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 237 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 865 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána 29 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný podpisem na smlouvě. Žalovaný dle žaloby a přehledu plateb (tabulka umoření) uhradil částku 6 087 Kč, která byla ve výši 3 000 Kč započtena na jistinu a ve výši 3 087 Kč na poplatek. Dle zákaznické karty ze dne 19. 5. 2018 žalovaný v době poskytnutí zápůjčky pracoval na plný pracovní úvazek, jeho čistý měsíční příjem činil [částka] a odhadované měsíční výdaje částku [částka]. Dle zákaznické karty žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost a žil v pronajatém bytě. Příjmy žalovaného uvedené v kartě zákazníka byly ověřeny pracovní smlouvou a výpisem z bankovního účtu, což žalovaný stvrdil podpisem zákaznické karty. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dle poštovního podacího lístku písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku zaslána dne 21. 4. 2021 předžalobní výzva ze dne 21. 4. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Dle databáze časových řad ARAD činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústavy v době uzavření předmětné smlouvy 10,32 % ročně. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. 5. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ [číslo] odst. 1). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 9. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dne 19. 5. 2018 na částku 35 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se dle smlouvy zavázal nad rámec jistiny uhradit poplatky 33 743 Kč. Celkovou částku 68 743 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 2 865 Kč. Žalovaný uhradil částku 6 087 Kč (3 000 Kč na jistinu a 3 087 Kč na poplatek), následně se dostal s plněním do prodlení, kdy žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit pouze dlužnou část jistiny 32 000 Kč, zákonné úroky z prodlení a úrok 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně již nepožaduje po žalovaném úhradu zbylého dlužného poplatku. 10. K tomu soud podotýká, že ustanovení smlouvy o poplatku ve výši 33 743 Kč (tj. skrytém smluvním úroku) považuje za neplatné ujednání, když v předmětné smlouvě dohodnutý smluvní úrok 96,4 % považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy, kdy jako přiměřenou shledává úrokovou míru ve výši obvyklé úrokové míry úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, tedy ve výši 10,32 %. V tomto duchu soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu ČR i judikaturu Krajského soudu v Praze. V této souvislosti soud odkazuje na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a dále např. na nález ÚS ČR pod č. III. ÚS 77/97. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, fakticky všemi poplatky skrytě navýšila smluvené úroky ve smlouvě na 96,4 % z jistiny. Soud takto sjednaný zisk na straně žalobkyně považuje za nepřiměřený, a proto považuje ujednání smlouvy o poplatku ve výši 33 743 Kč (tj. úrok 11 535 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 12 971 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 237 Kč) za neplatné ujednání, neboť je pro žalovaného hrubě nevýhodné a bylo sjednáno v rozporu s dobrými mravy. 11. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze částku 6 087 Kč, která by byla (s ohledem na neplatnost ujednání o poplatku) plněním na jistinu 35 000 Kč a soudem vypočtený úrok 3 612 Kč (tj. 10,32 %, tedy obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústavy v době uzavření smlouvy). S ohledem na uvedené by byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit částku 38 612 Kč, kdy po odečtení zaplacené částky, by dlužná částka činila 32 525 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit částku 32 000 Kč představující dlužnou jistinu, soud žalobě zcela vyhověl. 12. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nikterak nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o zápůjčce částku 32 000 Kč (tj. dlužná jistina) se zákonným úrokem 9 % ročně z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok 7 080 Kč (tj. zákonný úrok 9 % ročně z dlužné jistiny od 18. 7. 2018 do 18. 12. 2020, tj. do data postoupení), kapitalizovaný úrok 5 490,67 Kč (tj. úrok 29 % ročně z dlužné jistiny od 20. 5. 2020 do 18. 12. 2020, tj. do data postoupení) a smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. 13. Sjednané smluvní úroky ve výši 29 % ročně pak považuje soud za zcela přiměřené, v souladu s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a tedy za platně sjednané. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou žalované částky do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů ří