13 C 196/2021-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 191 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 15 000 Kč bezhotovostně převodem na bankovní účet. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal splatit úvěr do 28. 1. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 4 551 Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru žalobkyni neuhradil. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného uplatila nárok na smluvní pokutu 2 640 Kč, tj. 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 29. 1. 2021 do 23. 7. 2021. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 7. 1. 2021 prostředky komunikace na dálku (tj. prostřednictvím webových stránek žalobkyně) žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru 4 551 Kč nejpozději do 28. 1. 2021, tj. doba trvání úvěru 21 dnů. Úvěr byl dle výpisu z účtu žalobkyně poskytnut žalovanému bezhotovostně převodem na žalovaným uvedený účet dne 7. 1. 2021. Dle smlouvy má žalobkyně v případě prodlení dlužníka, tj. žalovaného, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Dle výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020 docházelo k pohybům finančních prostředků na účtu žalovaného. Dle žaloby pak žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného v uvedených databázích poskytovatelů úvěrů. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 7. 7. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, a to prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 1820 a násl. občanského zákoníku. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel. 8. Dle § 1820 a násl. občanského zákoníku lze úvěrovou smlouvu uzavřít i prostředky komunikace na dálku. 9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal úvěr jednorázově splatit, avšak se s úhradou dostal do prodlení, když žalobkyni neuhradil ničeho. Současně žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 10. Žalobkyně po žalovaném požaduje poplatek 4 551 Kč sjednaný ve smlouvě, který soud považuje za přiměřený a souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Smluvní pokutu ve výši 2 640 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 15 000 Kč od 29. 1. 2021, tj. den následující po splatnosti půjčky, do 23. 7. 2021, tj. do data podání žaloby) soud posoudil dle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy smluvní pokutu považuje soud rovněž za zcela přiměřenou, neboť její výše nepřesáhla 50 % jistiny. 11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 22 191 Kč (představující dlužnou jistinu 15 000 Kč, poplatek za úvěr 4 551 Kč a smluvní pokutu 2 640 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny, když žalovaný se s úhradou dluhu dostal do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 888 Kč. 13. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.