18 C 84/2021-37 — Okresní soud v Příbrami

Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 3 779 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), která poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka], který měl žalovaný vrátit do [datum]. Žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), proto soud jednal bez přítomnosti účastníků. Z provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], žalovanému bezhotovostním převodem finanční prostředky [částka], a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. [příjmení] byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet], jeho vlastníkem byl t.č. žalovaný. Žalovaný se zavázal zaplatit za to věřiteli poplatek [částka]. Doba trvání zápůjčky byla sjednána na 30 dnů s úrokovou sazbou 0 %, tj. splatností [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky [částka] za sjednanou úplatu [částka], kterou soud posoudil jako úrok odpovídající 25,9% jistiny. Na tomto ujednání soud neshledal nic v rozporu se zákonem. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci. Jelikož žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobkyni dlužnou částku 3 779 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvého dne prodlení 21. 9. 2018 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení ve zcela převazující míře úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, převzetí zastoupení), tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.