5 C 2/2021 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum]. V návrhu žalobce tvrdil, že žalovaný u žalobce pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] do [datum] na pozici [anonymizována čtyři slova]. Dne [datum] byl dodatkem k pracovní smlouvě změněn pracovní poměr na dobu neurčitou. Dne [datum] žalovaný při řízení služebního vozidla [značka automobilu] zavadil služebním vozidlem o [anonymizována tři slova] [adresa], došlo k poškození [anonymizována dvě slova] služebního vozidla. Škoda byla určena na částku [částka], po zohlednění amortizace byla vyčíslena na částku [částka]. Tato částka byla žalovanému předepsána k náhradě, neboť v rozhodné době dosahoval průměrného hrubého výdělku [částka]. Žalovaný svůj dluh uznal, [datum] uzavřel dohodu o uznání dluhu, svůj závazek zaplatit dluh však nesplnil. Ze strany [obec] [anonymizováno] bylo poskytnuto plnění [částka], žalovaný tak stále dluží částku 2 000 Kč. Žalobce zároveň uplatnil nárok na úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Soud návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl a nařídil jednání na 21. 1. 2021. Žalobce se na jednání omluvil, žalovaný se bez řádné omluvy nedostavil, podle § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno bez osobní účasti žalovaného. Při projednání věci byl zjištěn skutkový stav z listinných důkazů, a to zprávy o dopravní nehodě, včetně dokumentace, technického průkazu vozidla, informace ke škodní události ze strany [obec] [anonymizováno] ze dne [datum], informace o výplatě pojistného plnění, upomínky ze dne [datum] a dohody o uznání dluhu ze dne [datum]. Žalobce těmito listinnými důkazy dostatečně prokázal odpovědnost žalovaného, který po částečné úhradě ze strany [obec] pojišťovny ve výši [částka], zbývající dluh 2 000 Kč neuhradil, při projednání věci úhradu neprokázal. 3. Žalovaný v souladu s § 4 zákona č. 262/2006 Sb. a § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. uznal svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě. Soud měl tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalobce prokázal, že z tohoto dluhu byla ze strany [obec] [anonymizováno] uhrazena pouze částka [částka], na úhradu škody zbývá tedy částka 2 000 Kč. Žalovaný neprokázal, že by ji uhradil. Náhradu škody požadoval žalobce na žalovaném v souladu s ustanovením § 250 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Co se týče rozsahu náhrady škody, žalobce jako zaměstnavatel postupoval v souladu s § 257 zákoníku práce. Nepožadoval tedy více, než činí 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného při porušení povinnosti. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně příslušenství, které bylo uplatněno v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 4. Žalobce byl ve věci plně úspěšný podle § 142 zákona č. 99/1963 Sb. mu byly přiznány náklady řízení v celkové výši 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. 5. Žalobce ve věci zaplatil soudní poplatek ve výši 400 Kč, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo vyhověno a soud proto podle položky 2 odst. 2 Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o povinnosti doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč.