7 C 171/2021-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 17. 8. 2021 žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 21 346,69 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 16. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na částku 22 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 19 017 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, poplatku za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč (dále jen„ poplatek“). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2019. Žalovaný však nehradil splátky zápůjčky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 30. 7. 2018, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na tuto smlouvu o zápůjčce celkem uhradil 3 838,07 Kč a po postoupení pohledávky částku ve výši 1 400 Kč, celkem tak uhradil 5 238,07 Kč. Dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 21 346,69 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 8 013,31 Kč počítaných ve výši 29% ročně z částky 21 346,69 Kč od 10. 9. 2019 do 18. 12. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 616,22 Kč počítaného ve výši 9% ročně z částky 21 346,69 Kč od 7. 8. 2018 do 18. 12. 2020 a dále úroku ve výši 29% ročně z částky 21 346,69 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 21 346,69 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem k úhradě dlužných částek. 2. V daném případě soud o věci rozhodl za podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. a veřejně vyhlásil rozsudek. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 7. 2018, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému z téhož dne, a z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 včetně dokladu o jejím odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 16. 7. 2018 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce na částku 22 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč, celkem tedy 41 017 Kč, v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, a poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2019. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o zápůjčce celkem 5 238,07 Kč (3 838,07 Kč + 1 400 Kč). 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2018 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 1813 věta prvá občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 7. 2018 ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 3 935 Kč, poplatkem za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 29 % ročně v kapitalizované podobě 3 935 Kč považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč, tedy ve výši 39 % z jistiny, soud jej posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Podobně soud posoudil i poplatek za vedení účtu a komfortní splácení. Tento poplatek byl sjednán ve výši 29,48% jistiny. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce fakticky těmito poplatky skrytě navýšil smluvené úroky na 91,48% z jistiny. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení jsou pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek lze v souladu s § 576 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí [název soudu] z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], případně na rozhodnutí téhož soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. 15. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovaným, na základě které žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 935 Kč. Až dosud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany. Ujednání o poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč však soud posoudil jako hrubě nevýhodná a sjednaná v rozporu s dobrými mravy. Platby v celkové částce 5 239,07 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na smlouvu o zápůjčce, soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na úrok ve výši 3 935 Kč, a ve zbývající výši 1 303,07 Kč (5 238,07 Kč – 3 935 Kč) na jistinu zápůjčky a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 20 696,93 Kč (22 000 Kč + 3 935 Kč – 5 238,07 Kč) s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 29% ročně z částky 20 696,93 Kč od 10. 9. 2019, tj. od data prodlení, když poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2019, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 20 696,93 Kč počínaje dnem 7. 8. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení, a tedy k jinému způsobu započítání plateb žalovaného, nepropočítával soud výši úroků, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 350/3013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, a to co do