8 C 98/2017-431 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala 31. 10. 2017 k Okresnímu soudu v Příbrami žalobu o vypořádání společného jmění manželů s tím, že ze společných prostředků bylo investováno do nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví žalovaného. Dále tvrdila, že kromě toho měla stavební spoření ve výši 150 000 Kč, 100 000 Kč na vkladní knížce a dědictví 30 000 Kč s tím, že se jedná o její vnosy do SJM. Tvrdila, že "hodnota společného jmění manželů ve vztahu k investovaným prostředkům a zakoupeným věcem je 1 326 650 Kč a navrhla, aby ½ z této částky žalovaný žalobkyni vyplatil s tím, že se stane výlučným vlastníkem všech movitých věcí. 2. Usnesením č. j. 8 C 98/2017 – 19 ze dne 24. 1. 2018 soud podanou žalobu odmítl, neboť žalobkyně přes výzvu ze strany soudu neodstranila vady podání. 3. Usnesením č. j. 28 Co 142/2018 – 34 ze dne 31. 5. 2018 Krajský soud v Praze k odvolání žalobkyně změnil usnesení soudu I. stupně tak, že návrh na vypořádání společného jmění manželů se neodmítá. Soud I. stupně usnesením č. j. 8 C 98/2017 – 37 ze dne 13. 6. 2018 znovu vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení dle pokynu odvolacího soudu. 4. Žalobkyně ve svém podání ze dne 10. 7. 2018 upřesnila žalobní tvrzení tak, že žalovaný je vlastníkem domu [adresa] v [obec] společně s pozemky zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. V průběhu manželství byly ze SJM investovány do výlučného vlastnictví žalovaného do vnitřní omítky 60 000 Kč, do malby domu 28 000 Kč, do obkladu v kuchyni a dlažby 8 000 Kč, do plovoucí podlahy 55 000 Kč, do dlažby ve spodní místnosti 15 000 Kč, do sedačky hnědé barvy 4 000 Kč, do vybavení v horní koupelně 6 500 Kč, na stínidla 4 000 Kč, na 4 koberce 25 000 Kč, do dětských pokojů 100 000 Kč, do 3 boxů k vanám 3 500 Kč, do nábytku na verandě 3 500 Kč, do jídelního stolu 1 500 Kč, do ložnice 20 000 Kč, do obývací stěny 15 000 Kč, do pergoly s kamennou dlažbou a střechou ze šindele 200 000 Kč, do dětského hřiště na zahradě 8 500 Kč, do hospodářské budovy 75 000 Kč, do kamenného chodníku na zahradě 10 000 Kč, do dřevěného plotu medové barvy 10 000 Kč, do trampolíny 3 500 Kč, do automobilu zn. Touran 200 000 Kč, do skleníku 5 000 Kč, do 4 kovových garnýží 1 600 Kč, do 8 dřevěných garnýží 1 000 Kč, na záclony 2 000 Kč, na nádobí 2 000 Kč, na vysavač 3 000 Kč, na peřiny 1 500 Kč s tím, že se ale jednalo o dar od rodičů žalobkyně, na kameru 2 000 Kč, na 18 kusů vnitřních dveří 18 300 Kč, na úložný box na auto 6 000 Kč, do velké lednice 7 000 Kč, do malé lednice 3 000 Kč, na 2 stany 3 500 Kč a 1 600 Kč, na nafukovací matrace 2 x za 1 000 Kč, za 2 nafukovací matrace za 350 Kč, na set top box 1 500 Kč, do domácí pekárny 1 500 Kč, na sušičku ovoce 800 Kč, na bazén 75 000 Kč a na bílé plastové dveře u vchodu 15 000 Kč s tím, že tyto věci a hodnoty zůstaly v domě žalovaného a žalovaný jimi disponuje. Kromě toho měla žalobkyně stavební spoření 150 000 Kč, do manželství vnesla 100 000 Kč na vkladní knížce od rodičů a 30 000 Kč nabyla z dědictví. 5. Žalovaný se podáním ze dne 6. 8. 2018 vyjádřil k žalobě včetně jejího doplnění tak, že manželství účastníků bylo rozvedeno v srpnu 2016, přičemž již v listopadu 2015 se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala. Potvrdil, že žalobkyně měla před uzavřením manželství částku 100 000 Kč, tyto prostředky však byly společně s částkou 100 000 Kč od žalovaného oběma manželi zkonzumovány jednak na úhradu většího svatebního obřadu pro 40 hostů a dále na úhradu svatební cesty na Ischii. Potvrdil, že žalobkyně měla před uzavřením manželství založeno stavební spoření, přičemž k jeho dospoření došlo až za trvání manželství ze SJM. Výsledkem byla naspořená částka 150 000 Kč, ke které se z dalších společných prostředků přidalo 50 000 Kč a takto získaná částka 200 000 Kč sloužila k nákupu ojetého osobního motorového vozidla Volkswagen Touran. Toto vozidlo používala za trvání manželství žalobkyně a to i poté, kdy opustila společnou domácnost. Nepojízdné jej poté vrátila žalovanému, který až po rozvodu manželství ze svých výlučných prostředků zaplatil 30 000 Kč na jeho opravu. Vozidlo je v držení žalovaného, který o něj nemá zájem a je ochoten jej vydat žalobkyni. Poukázal na to, že žalobkyně směšuje údajné investice ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného s pořízením movitých věcí a s prostředky vynakládanými na bydlení. Tvrdil, že vnitřní omítky, obklady v kuchyni a dlažby, plovoucí podlaha obývacího pokoje byly pořízeny již před uzavřením manželství. Malba domu se za trvání manželství prováděla několikrát, přičemž se nejedná o žádnou investici. Dlažba ve spodní místnosti, resp. její oprava byla provedena za trvání manželství svépomocí, přičemž nákup materiálu činil cca 6 000 Kč. Nábytek do dětských pokojů včetně koberců a lustrů užívají dcery účastníků, které tráví s otcem polovinu letních prázdnin. Sedací souprava hnědé barvy byla zakoupena z druhé ruky a její stav je úměrný letitému používání. Vybavení z koupelny si žalobkyně při stěhování odvezla do svého nového domova. 3 boxy k vanám za 3 500 Kč byly zabudovány ještě před svatbou. Jídelní stůl za 1 500 Kč byl již za trvání manželství jako zničený vyřazen. Nábytek na verandě, do ložnice a obývací stěna spadají do SJM. Pergola s kamennou dlažbou byla pořízena z materiálu získaného svépomocí coby polní kámen a krov byl pořízen ze zbytků dřeva po stavbě rodinného domu. Rovněž dětské hřiště na zahradě bylo vybudováno svépomocí ze zbytků dřeva po stavbě. Králíkárna, kterou žalobkyně označuje jako hospodářskou budovu, byla rovněž zbudována svépomocí ze zbytku materiálu po stavbě domu. Rovněž kamenný chodník na zahradě byl proveden svépomocí z navezeného polního kamene. Dřevěný plot byl pořízen před svatbou, trampolína nespadá do SJM, ale je ve vlastnictví dětí. Fóliovník byl pořízen z materiálu otce žalovaného, který jej také sám vybudoval. Garnýže jak kovové tak dřevěné byly kupovány za trvání manželství. Záclony byly zčásti výbavou žalovaného, zčásti byly dokupovány za manželství, jejich hodnota je však prakticky nulová. Nádobí i peřiny si odvezla žalobkyně. Vysavač pořízený za manželství má rovněž zůstatkovou nulovou hodnotu. Jedna kamera se rozbila a druhou pořízenou kameru si odvezla žalobkyně. Vnitřní dveře v nemovitosti byly pořízeny před svatbou, úložný box na auto byl naopak zakoupen po rozvodu. Velká lednice je silně opotřebovaná, malá lednice již není funkční. Oba stany pořízené za trvání manželství si žalobkyně již odvezla, nafukovací matrace nulové hodnoty jsou v držení žalovaného. Set top box zakoupený za trvání manželství za 900 Kč má prakticky nulovou hodnotu. Domácí pekárnu dostali manželé darem k Vánocům. Sušičku ovoce dostal žalovaný darem od své sestry před uzavřením manželství. Bazén nebyl pořízen z prostředků v SJM, neboť si ho pořídil synovec žalovaného. Bílé plastové vchodové dveře byly pořízeny před uzavřením manželství. Žalovanému není známo, že by žalobkyně získala dědictvím nějakou částku, resp. toto mu nikdy nesdělila. Poukázal dále na to, že žalobkyně směšuje movité věci tvořící součást zaniklého SJM s údajnými investicemi do SJM z její strany. Žaloba se tak stává značně nepřehlednou. Navrhl vypořádat zakoupené movité věci, přičemž požadavek žalobkyně na výplatu 793 325 Kč považuje za zhola nesmyslný. 6. Žalobkyně ve svém podání ze dne 15. 10. 2018 označeném jako shrnutí a upřesnění předchozích vyjádření spolu s rozšířením žaloby uvedla, že se po žalovaném domáhá "uhrazení nároku ve výši 633 408,50 Kč s tím, že ze SJM byla rovněž učiněna nezahrnutá investice do vchodových dveří žalovaného ve výši 15 000 Kč, dále zjistila, že nábytková sestava do dvou dětských pokojů v domě žalovaného byla pořízena za 70 000 Kč, nikoli za 80 000 Kč jak původně uváděla a že jí učiněný vnos – peněžitý dar od rodičů - byl ve výši 99 384,50 Kč nikoli 100 000 Kč jak dosud tvrdila. Setrvala na tvrzených vnosech 150 000 Kč ze stavebního spoření, 30 000 Kč označila jako "peněžitý dar" a další peněžitý dar od rodičů 99 384,50 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném částky 633 408,50 Kč, přičemž tento nárok sestává z následujících položek: a) vypořádání investic ze SJM do výlučného majetku žalovaného ve výši 745 299 Kč, kdy část této investice představoval vnos žalobkyně ve výši 129 384,50 Kč, nárok žalobkyně tak činí 437 034 Kč, b) vypořádání SJM ve výši 229 250 Kč, kdy část majetku v rámci SJM byla pořízena z vnosu žalobkyně ve výši 150 000 Kč, nárok žalobkyně tak činí 189 625 Kč, c) vypořádání obvyklého vybavení bývalé rodinné domácnosti v [obec] v hodnotě 13 500 Kč, nárok žalobkyně tak činí 6 500 Kč. 7. Investice pod položkou a) ze společného jmění do výlučného majetku žalovaného ve výši 745 299 Kč žalobkyně rozepsala jako materiál na opravy vnitřní omítky, armovací síťka, lepidlo a štuk pořízený za 60 000 Kč, materiál na vnitřní malbu v celém domě 28 000 Kč, materiál na obklad v kuchyni spolu s dlažbou 8 000 Kč, materiál na plovoucí podlahu v obývacím pokoji a dvou chodbách 55 000 Kč, 18 x vnitřní dveře 30 300 Kč, materiál na dlažbu ve spodní mís