9 C 172/2021-68 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 17. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení 17 989,21 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ první smlouva“), kterou žalovaná uzavřela dne 6. 3. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) a dále zaplacení 17 209,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ druhá smlouva“), kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 8. 10. 2018. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 5. Podle první smlouvy o zápůjčce, kterou právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne 6. 3. 2019, přenechala právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované v hotovosti 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku 3 577 Kč, poplatku za administrativní činnost 7 860 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 896 Kč v 60 týdenních splátkách, kdy 1. až 59. splátka měla být ve výši 623 Kč a poslední ve výši 576 (celkem se tak zavázala zaplatit 37 333 Kč). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná vrátila do zahájení soudního řízení 4 499 Kč. Podle druhé smlouvy o zápůjčce, kterou právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne 8. 10. 2018, přenechala právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované v hotovosti 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku 5 366 Kč, poplatku za administrativní činnost 11 540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 8 844 Kč v 60 týdenních splátkách, kdy 1. až 59. splátka měla být ve výši 930 Kč a poslední ve výši 880 Kč (celkem se tak zavázala zaplatit 55 750 Kč). Žalovaná i v tomto případě nehradila splátky řádně a včas. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná vrátila do zahájení soudního řízení 26 182 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou žalobkyni. Dle dopisu ze dne 6. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek a zároveň ji vyzvala k vrácení 87 091,73 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne 25. 1. 2021. Dle dopisu ze dne 28. 6. 2021 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkem 81 302,06 Kč do dne 13. 7. 2021. Dle podacího lístku odeslal tento dopis žalované dne 28. 6. 2021. 6. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením jednotlivých smluv úvěruschopnost žalované. Údaje o příjmech a výdajích žalované vyplněné v zákaznické kartě však nebyly doloženy příslušnými listinami (výplatními páskami, pracovní smlouvou, SIPO, apod.). Žalobkyně tudíž své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované neprokázala. 7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť smlouvy o zápůjčkách, které je třeba posuzovat zároveň jako smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 2 zákona o spotřebitelském úvěru), uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou téhož zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované částky 20 000 Kč a 30 000 Kč. Předmětné smlouvy však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost obou smluv. 13. Protože jsou smlouvy absolutně neplatné, není dán právní důvod, pro který právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tedy bezdůvodně obohatila na její úkor o poskytnuté částky, tedy o 20 000 Kč a 30 000 Kč (§ 2991 o. z.). V případě bezdůvodného obohacení na základě první neplatné smlouvy žalovaná vrátila 4 499 Kč, v případě druhé smlouvy vrátila 26 182 Kč. Soud jí proto uložil povinnost vrátit žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena (§ 1879 o. z.), jednak částku 15 501 Kč včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne 1. 7. 2021 do zaplacení a dále částku 3 818 Kč včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne 1. 7. 2021 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem ze dne 28. 6. 2021, který byl žalované odeslán téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Žalovaná svou povinnost nesplnila, dostala se tedy do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku z první a druhé smlouvy soud žalobu zamítl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jí však nevznikly.