10 C 195/2021-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala proti žalované zaplacení částky 6 221 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z uvedené částky za období od 2. 7. 2020 do zaplacení. 2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 9 900 Kč, které byly žalované zaslány v den uzavření smlouvy na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 000 Kč, a to do [datum]. Žalovaná své závazky neuhradila řádně a včas. K podání žaloby u soudu uhradila žalovaná částku 13 812 Kč na úhradu dluhu, touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a ponížena jistina. Celková výše dluhu žalované ze smlouvy činí 6 221 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] se žalobkyně a její právní zástupkyně omluvily. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalované finanční prostředky ve výši 9 900 Kč, a to bezhotovostně převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 000 Kč, a to do [datum]. 6. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky dle výše uvedeného smluvního ujednání, a to dne [datum] částku 7 000 Kč a dne [datum] částku 2 900 Kč, a to převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne [datum] výzvu k uhrazení částky 5 265 Kč jako dluhu z předmětné smlouvy a vyzvala ji k uhrazení uvedené částky do tří dnů. 8. Z upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně evidovala ke dni [datum] dluh z předmětné smlouvy ve výši 14 185 Kč (jehož součástí měl být smluvní poplatky, smluvní úroky z prodlení a náklady spojené s vyhodnocením a odesláním upomínky ve výši 500 Kč), ke dni [datum] dluh ve výši 14 955 Kč (jehož součástí měl být smluvní poplatky, smluvní úroky z prodlení a náklady spojené s vyhodnocením a odesláním upomínky ve výši 500 Kč), ke dni [datum] dluh ve výši 15 725 Kč (jehož součástí měl být smluvní poplatky, smluvní úroky z prodlení a náklady spojené s vyhodnocením a odesláním upomínky ve výši 500 Kč), ke dni [datum] dluh ve výši 16 520 Kč (jehož součástí měl být smluvní poplatky, smluvní úroky z prodlení a náklady spojené s vyhodnocením a odesláním upomínky ve výši 500 Kč) a ke dni [datum] dluh ve výši 17 144 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že uvedené upomínky byly žalované odeslány. 9. Důkaz přehled plateb – detail platby soud nehodnotil, neboť z něho neplynou žádné skutečnosti významné ke zjištění skutkového stavu věci. Nicméně lze poukázat na skutečnost, že stav platby je uvedený jako„ zaplaceno“, avšak není zcela zřejmé, k jaké platbě se tato informace vztahuje. 10. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z., věta první, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 16. Soud má provedeným dokazováním za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 9 900 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 17. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila žádný důkaz. Na výzvu soudu ze dne [datum] k doplnění tvrzení a označení důkazů k takové skutečnosti, reagovala podáním ze dne [datum] s tím, že k prověření úvěryschopnosti žalované nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, nechť soud rozhodne, pokud sezná smlouvu o zápůjčce neplatnou, o vrácení bezdůvodného obohacení. 18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 9 900 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaná však na pohledávku žalobkyně uhradila celkem částku 13 812 Kč (jak sama žalobkyně uvádí v žalobě). Proto žalobu zamítl. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady.