11 C 32/2022-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 10. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 7 174,53 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná pohledávka jí byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 16. 5. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] kterou poskytla žalovanému částku 8 000 Kč za podmínek ve smlouvě ujednaných. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 5 568 Kč v 53 týdenních splátkách po 256 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne 17. 9. 2007. Žalovaný tak dluží žalobkyni na dlužné jistině 7 174,53 Kč, na kapitalizovaných úrocích z prodlení 12 977,95 Kč (počítáno zákonnou výší z dlužné jistiny od 25. 9. 2007 do 18. 12. 2020), když do postoupení pohledávky uhradil celkem 1 400 Kč. Žalobkyně se domáhá též zaplacení plynoucího zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Soud ve věci poté, co byl zrušen elektronický platební rozkaz pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou, nařídil jednání, ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými (zákaznická karta, předžalobní výzva ze dne 29. 7. 2021, smlouva o půjčce ze dne 16. 5. 2007, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, poštovní podací lístky ze dne 1. 2. 2021 a 30. 7. 2021, smlouva o postoupení pohledávek) a z nich zjistil následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným v žalobě uvedenou smlouvu označenou jako smlouva o půjčce, na základě které mu v hotovosti půjčila sjednanou částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu s tzv. souhrnným poplatkem specifikovaným toliko částkou 5 568 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách po 256 Kč. Žalovaný nesplnil závazek pravidelně splácet, proto se stal dluh splatným najednou. Žalobkyně získala pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek, které bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh nevyrovnal ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně svá tvrzení prokázala shora uvedenými listinnými důkazy. 4. Smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007 a soud tak podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., aplikoval v tomto řízení právní předpisy účinné do 31. 12. 2013, tzn. zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. zák. a zák. č. 321/2001 Sb. (o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.). Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 pak soud posoudil podle o. z., neboť k tomuto právnímu jednání došlo za jeho účinnosti. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) a § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. se v daném případě jednalo o poskytnutí spotřebitelského úvěru. 6. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 tohoto zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku či její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle ustanovení 559 obč. zák. dluh musí být splněn řádně a včas. 11. Podle ustanovení § 37 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně jistinu 8 000 Kč, kterou však nevrátil v plné výši, neboť uhradil pouze 1 400 Kč, na jistině dluží dosud 7 600 Kč. Vzhledem k prodlení, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky, a to od 25. 9. 2007 do zaplacení. Přechod pohledávky na žalobkyni vyplývá se smlouvy o postoupení pohledávek. 13. Pokud žalobkyně započetla uhrazenou částku žalovanou též na zaplacení souhrnného poplatku, soud dospěl k závěru, že souhrnný poplatek nebyl řádně smluvně specifikován, nelze ze smluvního ujednání ani ze skutkového tvrzení žaloby zjistit, o jaký poplatek se jedná, za co, či jakým způsobem je vybírán a požadován. Ve smyslu ustanovení § 37 obč. zák. se jedná z důvodů neurčitosti o ujednání absolutně neplatné. Proto soud žalobu v části jistiny přesahující skutečně žalovanou zaplacenou částku včetně zákonného úroku z prodlení zamítl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud určil částku náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 489 Kč sestávající ze soudního poplatku 400 Kč, tří hlavních úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č.177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, 21% DPH v částce 189 Kč. Přitom podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil mezi žalobkyni a žalovaného a žalovanému jako ve větší míře neúspěšnému účastníkovi, uložil povinnost zaplatit žalobkyni jako úspěšnějšímu účastníkovi tohoto řízení k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů ve výši 1 235 Kč. Soud prvního stupně náhradu nákladů řízení totiž poměřil tzv. absolutním úspěchem žalobkyně ve věci, který byl 82,92 %. Relativní úspěch žalobkyně ve věci byl totiž 91,96 % a neúspěch ve výši 8,04 %. Soud vycházel z toho, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky přiznané včetně zákonných úroků z prodlení splatných do rozhodnutí soudu a tuto částku pak poměřil s původně vymáhanou pohledávkou s příslušenstvím splatným ke stejnému datu (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ČR [ústavní nález] ze dne [datum]). Lhůta plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní od právní moci rozsudku.