12 C 45/2022-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážky (pokuty) k jízdnému podle Smluvních přepravních podmínek vzhledem k tomu, že při kontrole jízdenek se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou, a to dne 3. 9. 2021 v autobuse linky 197 a dále dne 17. 9. 2021 v tramvaji linky 26 veřejné hromadné dopravy provozované [anonymizováno] podnikem [anonymizováno] [obec] na území [anonymizováno] [obec]. Žalovaný ani ke dni podání žaloby na pohledávku žalobkyně ničeho neuhradil, a to i přes předžalobní výzvu. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Ze zápisů o provedených přepravních kontrolách ze dne 3. 9. 2021 a ze dne 17. 9. 2021 má soud za prokázané, že se žalovaný v uvedené dny v [obec] v autobuse linky [anonymizováno] a v [anonymizováno] linky [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy neprokázal kontrolorovi platným jízdním dokladem a jízdné po výzvě učiněné kontrolorem nezaplatil. Z předžalobní výzvy pak soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzýván k uhrazení dlužné částky. 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli konkludentním způsobem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná částka ve výši 2 x 1 500 Kč je pak sankcí za nezaplacení jízdného a v části 2 x 30 Kč představuje jízdné dle tarifu žalobkyně ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle tohoto ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokáže cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky nesmí dle § 37 odst. 6 zákona o drahách přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Žalobkyně prokázala právní důvod vzniku předmětného nároku, i výši žalované částky a také svou aktivní legitimaci v tomto sporu, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).