14 C 266/2018-272 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobci podali dne 20. 12. 2018 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, v upřesněném znění ze dne 21. 3. 2019 a doplnění ze dne 8. 4. 2021, mimo jiné s tím, že žalovaní uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu (první žalovaná jako dárkyně a druhá žalovaná jako obdarovaná) na převod nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, návrh na vklad byl podán 10. 9. 2018, zápis pak proveden 4. 10. 2018. Žalobci jako členové spolku s převodem nemovitostí nesouhlasí, první žalovaná uzavřela smlouvu v době, kdy sice skončila platnost předběžného opatření uloženého Městským soudem v Praze z 12. 1. 2018 pod sp. zn. 77 Cm 22/2016, ale žalobcům byla tato skutečnost známa až doručením tohoto rozhodnutí do datové schránky dne 3. 7. 2018. Zástupci první žalované nezastávali funkci statutárních orgánů, místopředsedů spolku, žádný orgán spolku nerozhodl a neschválil darovací smlouvu ve prospěch druhé žalované, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vystupují jako místropředsedové spolku naprosto neoprávněně, žalobci podali u Městského soudu v Praze žalobu na neplatnost rozhodnutí přijatých sněmem ze dne 2. 12. 2015, rozhodnutí spolku o volbě členů předsednictva, předsedy a místopředsedů bylo opakovaně Městským soudem v Praze prohlášeno za neplatné, naposledy rozhodnutím ze dne 16. 10. 2018. Místopředsedové jednají na vlastní pěst, proti vůli téměř všech členů spolku a majetek převedli se zlým úmyslem poškodit bývalé [anonymizována dvě slova] a zcizit jim jejich majetek. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] navíc zcela hrubě porušili stanovy, jejichž přijeti a schválení tzv. Shromážděním delegátů dne [datum] sami iniciovali, přičemž museli být srozuměni s tím, že jednají v rozporu se stanovami, které oni sami považují za platné a bezproblémové. Hodnota převáděných nemovitostí činila nejméně 6,6 milionu Kč, přičemž převod takto hodnotného majetku bez schválení dalšího orgánu je nemožný. Žádný orgán spolu nikdy řádně neprojednal a nerozhodl o darování, přičemž rozhodnutí, na základě kterých byli do funkcí místopředsedů zvoleni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je nulitní a není s ním možné spojovat žádné právní následky, a to ani vůči třetím osobám, ve věci darování jednali naprosto svévolně a protiprávně, nebyli statutárními zástupci první žalované, tudíž za ni navenek jednat nemohli. Žalobci dále poukázali na to, že bez ohledu na výsledek sporu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 22/2016, je zapotřebí pohlížet na členy předsednictva, zejména místopředsedy, po 3. 12. 2018 jako na osoby, které již nevykonávají funkci statutárního orgánu, takže i když byla učiněna výzva k vrácení daru, tak darované nemovitosti by v případě vrácení daru neměl na straně první žalované, kdo převzít a na neoprávněné udělení plné moci první žalované advokátovi Mgr. [jméno] [jméno] [příjmení]. Rovněž bylo poukázáno na to, že je naprosto nepravdivé tvrzení o tom, že by se v posuzovaném případě jednalo o zpětný převod majetku, neboť kupní smlouvou ze dne [datum] byla část darovaných nemovitostí zakoupena prvním žalovaným od fyzických osob ([obec] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]), takže se nemohlo jednat o zpětný převod majetku (parc. [číslo] o výměře [výměra] za kupní cenu 99 940 Kč). O darování předmětných nemovitostí vědělo 5 – 7 lidí, celé provedení darování bylo utajeno z důvodu existence žaloby u Městského soudu v Praze vedené pod sp. zn. 77 Cm 22/2016. Dále bylo odkázáno na zápisy [číslo] z [datum], [číslo] z [datum] a [číslo] z [datum] mimo jiné s tím, že není věrohodné, že by účastníci darovací smlouvy nevěděli o existenci předběžného opatření. Podle žalobců je jasné, že s podpisem smlouvy a jejím vkladem bylo záměrně vyčkáno až do skončení platnosti předběžného opatření Městského soudu v Praze. Dále žalobci poukázali na to, že první žalovaná nemůže být řádně zastoupena advokátkou JUDr. [příjmení], neboť plná moc jí nebyla udělena oprávněnými osobami, protože předsedkyní první žalované je stále Ing. [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] je členem předsednictva a [celé jméno žalobce] pak čestným předsedou. Žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobce] pak podala u Městského soudu v Praze žalobu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku ze dne [datum], věc je vedena pod sp. zn. 78 Cm 22/2020. Zároveň žalobci uvedli, že v případě nemovitého majetku, který je předmětem sporné darovací smlouvy, se jedná o majetek, který před rokem 1989 byl v majetku Komunistické strany Československa. Tento nemovitý majetek byl KSČ podle zákonů přijatých po lednu 1990 zkonfiskován a podle stále platných zákonů, s tímto majetkem má být nakládáno tak, že je určen k užívání veřejně prospěšných spolků a organizací, kterými jsou i organizace sdružující bývalé vězně komunistického režimu, tedy Konfederace politických vězňů České republiky. V žádném případě však nemá být s tímto bývalým nemovitým majetkem patřícím Komunistické straně Československa nakládáno tak, že by se bezplatně vrátil do rukou státu, Ministerstva financí, respektive jeho organizační složky Česká republika Generální finanční ředitelství, tedy druhého žalovaného. Za závažné považují žalobci fakt, že se tak stalo za zády a proti vůli více než 90 % členů KPV ČR, kteří se navíc o převodu dozvěděli až poté, co byl vložen do Katastru nemovitostí. Žalobci uvádějí, že se téměř všichni bývalí političtí vězni cítí být podvedeni tímto jednáním – uzavřením darovací smlouvy mezi žalovanou a druhým žalovaným. Tímto jednáním byla bývalým vězňům komunistického režimu způsobena velká finanční a mravní újma a žalobci vyjadřují přesvědčení, že i druhý žalovaný poté, co se seznámí s nezákonnostmi, které provázely uzavření darovací smlouvy, se k žalobě fakticky připojí a nebude nadále požadovat její zamítnutí. V rámci převodu nemovitostí se stát obohatil minimálně o hodnotu části převáděných nemovitostí, konkrétně pozemku nabytého spolkem za dary a výběry členských příspěvků. 2. První žalovaná primárně s podanou žalobou nesouhlasila mimo jiné s tím, že argumentaci žalobců lze považovat za naprosto lichou, neboť bezúplatnost převodu je odůvodněna v Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, úplatný převod byl prakticky vyloučen. Dále bylo poukázáno na to, že provoz zařízení (převáděných nemovitostí) stál ročně několik set tisíc Kč, 23 000 Kč ročně činila odměna správci a zbytek tvořily režijní náklady na energie, vodu, praní lůžkovin a podobně. Pokud by nedošlo k převodu nemovitostí, spolek by byl zbytečně zatížen náklady na péči a údržbu o předmětné nemovitosti (33 let staré chatky s již nevyhovující elektroinstalací a podobně) a jejich zařízení a provoz, předmětnou smlouvou nikdo nikoho nepoškodil, nikomu nevznikla nemajetková újma. K řádnému zastoupení pak mimo jiné uvedla, že stávající statutární orgán byl zvolen na náhradní členské schůzi [datum] a následně zapsán ve spolkovém rejstříku, tudíž do doby, dokud nebude neplatnost usnesení nejvyššího orgánu (např. valné hromady, členské schůze) vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. Žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobce] byla do funkce předsedkyně zvolena na náhradním sněmu [datum], přestože stanovy takovou funkci na úrovni orgánu spolku neupravují, neplatnost rozhodnutí náhradního sněmu z [datum] je předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 253/2019. Přezkoumávat rozhodnutí nejvyššího orgánu o platnosti volby statutárního orgánu lze pouze v řízení podle § 258 občanského zákoníku, ke kterému je v prvním stupni příslušný krajský soud, nelze to řešit jako předběžnou otázku. Po změně právního zastoupení pak uvedla, aby soud nepřihlížel k vyjádření k žalobě sepsaném advokátem Bc. et. Mgr. [jméno] [jméno] [příjmení] dne [datum] na základě plné moci ze dne [datum], neboť zmocnění měl od osob, které neměly oprávnění jménem první žalované právně jednat, jejich funkční období uplynulo 2. 12. 2018. 3. Druhá žalovaná navrhla, aby s ohledem na provedené dokazování byla podaná žaloba zamítnuta, neboť z její strany nedošlo k žádnému pochybení při uzavírání předmětné darovací smlouvy, bylo postupováno v dobré víře, vlastníkem nemovitostí je Česká republika s právem hospodaření právě pro druhou žalovanou. Darovací smlouva ze [datum] nebyla uzavřena v době trvání účinků předběžného opatření, které bylo dodatečně odvolacím soudem odmítnuto s odůvodněním, že nemělo být vůbec vydáno, proto nemůže mít žádné právní účinky a pohlíží se na něj, jakoby neexistovalo. Dle čl. 4 odst. 1 Stanov Konfederace politických vězňů České republiky, přístupných v době uzavření Darovací smlouvy ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin, jedná jménem KPV ČR Předsednictvo KPV, a to vždy společně dvěma členy, z nichž jeden je předsedou nebo místopředsedou KPV. Žalovaný č. 1 byl při podpisu Darovací smlouvy zastoupen dvěma místopředsedy. ČR - GFŘ t