7 C 191/2021-122 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalované zaplacení částky 2 104 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že již několik let spolupracuje s žalovanou, která opravuje a servisuje jeho vozidla. Na jaře 2018 žalovaná ve vozidle [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], vyměnila kompletní motor, který žalobce zakoupil za 140 000 Kč a žalované dodal. Dne 31. 7. 2018 provedla žalovaná na tomto motoru výměnu rozvodového řetězu. Následně po ujetí cca 20 000 km došlo dne 12. 10. 2018 u předmětného vozidla k totálnímu poškození motoru při jízdě. Žalobce přistavil vozidlo do servisu k žalované, ta jej rozebrala a zjistila poškození, které vzniklo popraskáním kluzáků rozvodového řetězu. Dle sdělení jednatele žalované [jméno] [příjmení] se žalovaná spojila se svým dodavatelem náhradních dílů, tento díl u něj reklamovala, přičemž podle vyjádření žalované se mělo bezpochyby jednat o vadu tohoto dílu. Dne 24. 10. 2018 byl u žalované sepsán reklamační protokol. O této reklamaci a jejím průběhu neměl žalobce přibližně půl roku žádné informace, načež dne 26. 3. 2019 zaslal žalované urgenci k informaci o vyřízení reklamace. Součástí byla předžalobní výzva s vyčíslením škody včetně žalovanou přislíbeného proplacení ušlého zisku žalobce za dobu, kdy byl automobil v servisu žalované, a žalobce tak přišel o výdělek. Následně dne 23. 8. 2019 bylo žalobci doručeno vyjádření žalované k zamítnutí reklamace dodavatelem. V současné době stojí vozidlo nadále u žalované, přičemž v mezidobí dodal žalobce na své náklady zcela nově zgenerálkovaný motor, který se rovněž nachází u žalované za účelem opravy předmětného vozidla. Po dobu, kdy vozidlo stojí u žalované, vzniká žalobci škoda ve výši ušlého zisku, neboť nemůže vozidlo dále používat ke svému podnikání, čímž mu je žalovanou bráněno ve výdělku. Žalovaná tak zcela zjevně svým nesprávným postupem, a to nejen při reklamaci, ale i při jejím vyřízení, jakož i dalším postupem, způsobila a dále způsobuje žalobci škodu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedodržela reklamační lhůtu 30ti dnů a vozidlo neustále stojí jako nepojízdné u žalované, dochází na straně žalobce v příčinné souvislosti ke škodě ve výši ušlého zisku od 31. dne uplatněné reklamace do dne podání žaloby (10. 10. 2021), celkem za 1052 dnů, což představuje dobu, po kterou je vozidlo odstaveno u žalované k vyřízení reklamace a opravě. Za každý den prodlení si žalobce účtuje částku ve výši ušlého zisku v minimální výši 2 000 Kč. Jedná se o rozdíl mezi výdělkem v době, kdy vozidlo užíval, a v době, kdy vozidlo vlivem/zásahem a nesprávným postupem žalované nemohl k výdělku používat. Žalobce tak z vystavených faktur za dobu tří měsíců před a tří měsíců po události zjistil, že účtovaná částka činí rozdíl ve výši 130 000 Kč měsíčně, denně pak částku přesahující 4 000 Kč, to vše za skutečnosti, že žalobce pracoval každý den, tedy 30 dní v měsíci. Stejný rozdíl žalobce zjistil také v porovnání nejsilnějších měsíců, což je květen. Žalobce tak považuje za výši svého denního ušlého zisku částku ve výši poloviny denního výdělku, když polovinu výdělku počítá jako účetní náklad. Na základě shora uvedeného se tak žalobce domáhá po žalované náhrady škody ve výši ušlého zisku za dobu nepřiměřeně dlouhou k vyřízení reklamace a současně dobu, po kterou žalovaná vozidlo na pokyn neopravila, čímž vozidlo žalobci zadržuje, čímž v příčinné souvislosti s tímto jednáním žalované došlo ke zmenšení majetku žalobce, když nemohl vozidlo používat ke své výdělečné činnosti. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2022 uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části, ani co do základu. Učinila nesporným, že žalobci poskytovala služby v podobě oprav a servisu jeho vozidel, mmj. i předmětného vozidla [anonymizována čtyři slova]. Zároveň připustila, že na jaře 2018 provedla na základě objednávky žalobce na vozidle výměnu motoru, který zakoupil žalobce a dodal jej žalované za účelem instalace do vozidla. Dne 31. 7. 2018 provedla žalovaná na základě objednávky žalobce výměnu rozvodového řetězu. Za tuto práci byla vystavena faktura na částku 21 424 Kč. Následně byla žalovaná žalobcem kontaktována, že dne 12. 10. 2018 došlo k poškození motoru vozidla při jízdě. Následujícího dne pak žalobce přistavil vozidlo do servisu žalované k posouzení závady. Po provedené diagnostice dospěla žalovaná k závěru, že poškození motoru mohlo být zapříčiněno vadou náhradního dílu – rozvodového řetězu, který předala k reklamaci svému dodavateli společnosti [právnická osoba] Po důkladném testování řetězu bylo zjištěno, že rozvodová sada byla shledána odpovídající standardu a nebyly nalezeny žádné závady materiálu. Jako možná (a běžná) příčina selhání byla konstatována nepravidelná výměna motorového oleje. Dodavatelem tedy byla reklamace náhradního dílu zamítnuta, o čemž byl žalobce informován. Dále žalovaná doplnila, že u dodavatele proběhla dvě reklamační řízení, první bylo zahájeno neprodleně po prohlídce vozidla v říjnu 2018, reklamace však byla dodavatelem zamítnuta z důvodu nedodání potřebných podkladů ze strany žalované. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna až dne 27. 3. 2019. Ta však výsledek této reklamace u svého dodavatele rozporovala, neboť důvod zamítnutí reklamace neodpovídal skutečnosti, když žalovaná veškeré požadované podklady doručila zaměstnancům dodavatele a požádala o nové posouzení reklamace. Až v rámci tohoto druhého reklamačního řízení pak proběhlo testování rozvodového řetězu. Pro vyloučení pochybností o příčině poškození motoru vozidla byl na základě domluvy mezi žalobcem a žalovanou vypracován znalecký posudek, ve kterém bylo jednoznačně konstatováno, že na vznik poškození motoru jako celku nemá vliv výměna sady rozvodového řetězu žalovanou v červenci 2018. S výsledky znaleckého posudku byl žalobce seznámen. Následně poptal žalobce u žalované další služby, spočívající ve výměně poškozeného motoru za nový, který opětovně zakoupil a dodal žalované za účelem jeho instalace do vozidla. Žalobce však byl ze strany žalované opakovaně informován o potřebě dodání dalších komponentů nezbytných k montáži nového motoru do vozidla, k jejichž předání žalované se žalobce sám zavázal. To se však ani po opakovaných urgencích ze strany žalované nestalo a k finální instalaci nového motoru do vozidla nikdy nedošlo. Žalovaná následně vyzvala žalobce k vyzvednutí vozidla umístěného na parkovišti žalované, k čemuž ani přes opakované výzvy nedošlo. Vozidlo žalobce tak do dnešního dne brání žalované k využívání parkoviště za jeho skutečným účelem, a to parkování vozidel žalované a jejích zákazníků. Je to tedy naopak žalovaná, které neoprávněným užíváním jejího parkoviště žalobcem vzniká škoda. Nad rámec pak žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že za některé práce provedené na vozidlech žalobce nebyla zaplacena stanovená odměna. Žalovaná tak byla nucena přikročit k jejímu soudnímu vymáhání, přičemž u zdejšího soudu byl dne 24. 2. 2021 vydán rozsudek, kterým bylo žalobci uloženo zaplatit žalované částku 76 382,50 Kč s příslušenstvím. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 13. 4. 2021 a na jeho základě je nyní na majetek žalobce vedeno exekuční řízení. Součástí žalované částky byla také odměna za práce provedené žalovanou na předmětném vozidle dne 31. 7. 2018, k jejíž úhradě byla vystavena uvedená faktura. Žalobce proti úhradě odměny za instalaci rozvodového řetězu, kterou nyní sporuje, nikterak nebránil. Žalovaná se tak necítí být odpovědna za jakoukoli škodu, kterou žalobce ve své majetkové sféře subjektivně pociťuje, neboť na straně žalované nedošlo k porušení žádné smluvní ani zákonné povinnosti jako základního předpokladu založení odpovědnosti škůdce za vzniklou škodu. Poškození motoru nebylo způsobeno vadou, za kterou by odpovídala žalovaná, když toto poškození nebylo způsobeno ani vadou náhradního dílu. Naopak lze předpokládat, že k tomuto poškození došlo vinou žalobce, a to nepravidelnou výměnou motorového oleje, o čemž svědčí i ta skutečnost, že k poškození motoru došlo až po najetí 20 700 km po instalaci rozvodového řetězu. K výměně nového motoru dodaného žalobcem taktéž nedošlo vinou žalované, neboť žalobce neposkytl potřebnou součinnost v podobě dodání dalších nezbytných komponentů, k čemuž se sám zavázal. Dále žalovaná ve svém vyjádření zpochybnila výpočet výše ušlého zisku, který nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi. Dosažení zisku tedy musí být natolik pravděpodobné, že jej zmařil pouze protiprávní zásah škůdce. Navíc na vzniku, resp. zvýšení rozsahu ušlého zisku, jak tento žalobce dovozuje výpočtem 1052 dnů x 2 000 Kč, se žalobce podílel převážnou měrou sám, když neučinil žádné kroky k tomu, aby ušlému zisku zabránil, a to vyzvednutím vozidla u žalované, jeho opravou a dalším využitím v rámci své podnikatelské činnosti či nákupem jiného vozidla obdobného typu. Jednání žalobce spočívající v ponech