7 C 203/2021-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 29. 10. 2021 žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 5 469,34 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 20. 6. 2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 6 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 4 176 Kč jako souhrnný poplatek. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 10 176 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 6. 2008. Žalovaný však nehradil splátky půjčky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 3. 7. 2007, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na tuto smlouvu o půjčce celkem uhradil 900 Kč. Žalovanému bylo již ze smlouvy známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25. 6. 2008. Dlužná částka činila na jistině půjčky částku 5 469,34 Kč, dlužný poplatek nebyl žalobkyní nárokován. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 5 469,34 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 469,34 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 5 469,34 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 29. 7. 2021 k úhradě dlužných částek. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně. 3. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že si již nepamatuje, zda si nějakou půjčku bral, je to dlouhá doba. Je však připraven dluh uhradit, avšak vzhledem k tomu, že se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, navrhl úhradu ve splátkách. 4. Soud z provedených důkazů, a to ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 6. 2007, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému, z výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 20. 6. 2007 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce na částku 6 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, celkem tedy 10 176 Kč, v 53 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, a poslední splátka byla stanovena na 25. 6. 2008. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o půjčce celkem 900 Kč. 5. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne 20. 6. 2007, a soud tak na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. 6. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 559 občanského zákoníku dluh musí být splněn řádně a včas. 9. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo dne 20. 6. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce podle § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Pokud jde o ujednaný souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, tento nebyl žalobkyní nárokován a ujednané podmínky tak byly ve zbytku platně sjednány. 12. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o půjčce s žalovaným, na základě které žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Až dosud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany. Ujednání o souhrnném poplatku ve výši 4 176 Kč by soud posoudil jako hrubě nevýhodná a sjednaná s dobrými mravy, tento souhrnný poplatek však nebyl žalobkyní nárokován. Platby v celkové částce 900 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na smlouvu o půjčce, soud započetl na jistinu půjčky a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 5 100 Kč (6 000 Kč – 900 Kč) s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 5 100 Kč od 11. 7. 2007 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbývající části, a to co do částky 369,34 Kč soud žalobu zamítl, když žalobkyní je dle podané žaloby nárokována pouze jistina ve výši 6 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč nárokován není. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 5 469,34 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 5 100 Kč. Naopak žalovaný byl úspěšný co do částky ve výši 369,34 Kč, tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně byla v této věci úspěšná do výše 93,24 % a po odečtu neúspěchu v rozsahu 6,75 % má nárok po zaokrouhlení na 87 % celkových nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a konečně také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2 089 Kč a s ohledem na poměr úspěch ku neúspěchu tak, jak je výše uvedeno, má žalobkyně nárok na zaplacení 87 % celkových nákladů řízení, tedy částky ve výši 1 817 Kč. 14. Vzhledem k aktuální situaci žalovaného, který se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a je tak limitován co do možnosti výdělku, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku včetně nákladů řízení ve splátkách v souladu s ustanovením § 160 odst. l o. s. ř. 15. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tou samou žalobkyní ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech.