10 C 155/2023-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované z titulu smlouvy o nájmu [číslo] spolu s dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Žalobce pronajal žalované pozemky o celkové výměře [anonymizováno], [číslo] ha, přičemž seznam pozemků je součástí dodatku [číslo]. Nájem je stanoven na [částka] za ha, celková částka nájemného za rok činí 46 494 Kč. Žalovaná na nájemném za rok [rok] ničeho neuhradila. Nájem byl splatný [datum], žalovaná je s úhradou nájmu v prodlení od [datum]. Žalovaná byla vyzvána dopisem právní zástupkyně žalobce dne [datum], ta na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. nijak nereagovala. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který byl žalované doručen dne [datum]. Dne [datum] žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor bez odůvodnění s tím, že jej odůvodní dodatečně. Odpor žalovaná neodůvodnila. 4. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. zná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 5. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 6. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 7. Vzhledem ke skutečnosti, že se má za to, že žalovaná uznala uplatněný nárok ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř., zjišťoval soud, zda jsou splněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť předmětem tohoto řízení je platně uzavřená smlouva o nájmu, když se jedná o práva a povinnosti účastníků řízení, jimiž mohou podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír, soud proto žalobě vyhověl a rozhodl rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Žalobkyni náleží též úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 700 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 860 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x 2 980 Kč podle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).