11 C 58/2023-76 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení shora částky 38 956,38 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které mu poskytla za účelem konsolidace jeho dřívějších závazků u téže banky úvěr v celkové výši 50 347 Kč, který se zavázal uhradit v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 4 545 Kč včetně smluveného úroku 15% p. a. 2. Protože žalovaný nedodržel podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou splátek, banka využila sjednaného oprávnění a dne [datum] úvěr zesplatnila Žalovaný nárok představuje dlužnou jistinu 38 456,38 Kč, dlužný smluvený úrok kapitalizovaný 2 047,36 Kč za období od [datum] do [datum] ponížený o započtenou část splátek v částce 2 102,37 Kč, dlužný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 1 757,04 Kč za dobu od [datum] do [datum] ponížený o započtenou část splátek ve výši 7,89 Kč a dlužné poplatky 500 Kč (2x po 500 Kč úhrada za zaslané výzvy banky dle čl. 8 platného ceníku se započtením částky 500 Kč). 3. Elektronický platební rozkaz ve věci vydaný se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, žalobkyně pak souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Z obsahu spisu má soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] dne [datum], na základě které mu k úhradě a konsolidaci jeho dřívějších závazků vůči bance byl poskytnut v žalobě uvedený úvěr a žalovaný se jej za podmínek smlouvy zavázal splácet, což nedodržel a dosud dluží žalovanou částku s příslušenstvím. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že je OSVČ podnikající v oboru [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], bydlí ve vlastním domě, je ženatý a jeho měsíční příjem činí 40 000 Kč čistého a měsíční výdaje představují 15 000 Kč. Žalovanému se dostalo poučení o jeho právech a povinnostech a předsmluvních informací v souladu se zákonem, což potvrdil svým podpisem. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o okamžité splatnosti závazků a vyzván k jejich zaplacení. Banka postoupila pohledávku dne [datum] firmě [anonymizováno] [právnická osoba] a ta následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisy ze dne [datum] a [datum]. K úhradě byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Právně soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou podle § 2395 občanského zákoníku. Nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, kterými strany blíže upravily svá vzájemná práva a povinnosti. V projednávaném případě byl žalovanému poskytnut úvěr a v důsledku porušení jeho povinnosti platit řádně a včas úvěrové splátky předchůdce žalobkyně zesplatnil všechny dosud nesplatné závazky žalovaného z uvedené smlouvy. Žalobkyně se pak stala věřitelem žalovaného z uvedené úvěrové smlouvy na základě platného postoupení předmětné pohledávky. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni, případě jejímu právnímu předchůdci zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy žalobkyní označenými a předloženými. Jelikož tedy v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh uhradil něčeho nad rámec toho, co tvrdila žalobkyně, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru celkem částku ve výši 38 956,38 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 303,80 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 559 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 2 660 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále jen AT, (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 300 Kč dle § 11 AT a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 1864,80 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).