CS · EN DE FR brzy

13 C 176/2022-95 — Okresní soud v Příbrami

ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2023:13.C.176.2022.4
Datum: 2023-03-14
Předmět: zaplacení 62 486 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 120/2001 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 251 z.
["insolvence""oddlužení""peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 62 486 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 120/2001 Sb.)
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 62 486 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 139,99 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách po 4 579 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2019. Žalovaný uhradil řádně únorovou splátku a s březnovou splátkou byl již jeden den v prodlení, další splátku již žalovaný neuhradil, došlo tak automaticky k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný hradil nepravidelné splátky v různých částkách, celkově zaplatil 31 184,18 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala zaplacení pohledávky ve výši 38 484 Kč spolu s příslušenstvím v podobě příslušného zákonného úroku z prodlení, dále smluvní pokuty ve výši 24 002 Kč a dále úroku za poskytnutí úvěru ve výši 90,82 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 131 875 Kč. 2. Jednání proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků, kdy žalobkyně byla z jednání řádně omluvena právním zástupcem a žalovaný se bez jakékoliv omluvy nedostavil, přestože měl řádně a včas doručeno předvolání. 3. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. 4. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal poskytnutý úvěr včetně úroků splácet ve 24 měsíčních splátkách po 4 579 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2019. Úroková sazba byla sjednána ve výši 139,99 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 109 896 Kč. V případě porušení smluvních povinností se žalobce zavázal hradit smluvní pokutu. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla částka ve výši 50 000 Kč zaslána na bankovní účet žalovaného dne [datum]. Dle karty klienta žalovaný na poskytnutý úvěr splatil celkovou částku 31 184,18 Kč. Řádně byla uhrazena pouze první splátka, druhá splátka již byla uhrazena po splatnosti a třetí splátka již nebyla uhrazena. Veškeré další platby na splácení úvěru žalovaného přicházely z účtu pod jménem [jméno] [příjmení]. Dle oznámení ze dne [datum] byl žalovaný vyzván žalobkyní k okamžité úhradě nesplacené části úvěru. Dle výzvy ze dne [datum] byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru pro řádné nesplácení. Dle hodnocení klienta bylo vycházeno z příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 26 300 Kč čistého měsíčně a z jeho výdajů ve výši 12 343 Kč měsíčně (3 410 Kč na životní minimum klienta, 7 933 Kč na stávající splátky předchozího úvěru a 1 000 Kč na bydlení). Bylo tak počítáno s volnými zdroji žalovaného ve výši 12 957 Kč. Zprostředkovatelem úvěru bylo doporučeno uzavření smlouvy, přestože žalovaný nedoložil inkaso. Dle výplatní pásky za měsíc listopad 2018 dosáhl žalovaný mzdy v čistém 31 673 Kč. V této mzdě však byly měsíční prémie ve výši 1 100 Kč a roční prémie ve výši 15 535 Kč. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací byl žalovaný vyhodnocen v kategorii I., kdy je u klienta vyšší riziko. Dle potvrzení zaměstnavatele žalovaného společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem za období říjen až prosinec 2018 ve výši 26 300 Kč. Dle předžalobní výzvy ze dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek nejpozději ve lhůtě do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle poštovního podacího archu byla tato předžalobní výzva odeslána žalovanému dne [datum]. Dle výpisu ISAS k osobě žalovaného má žalovaný u zdejšího soudu evidovánu věc sp. zn. 12 C 69/2016, dále sp. zn. 8 C 43/2019, sp. zn. 7 Nc 651/2019 v podobě insolvenční vyhlášky u Krajského soudu v Praze, dále sp. zn. 9 EXE 2335/2022 a dále sp. zn. 12 C 176/2022. Dle rozsudku ze dne 28. 7. 2022 č. j. 8 C 43/2019 – 80 byla žaloba podaná [právnická osoba] proti žalovanému o zaplacení částky 71 116,41 Kč s příslušenstvím zamítnuta, a to z důvodu neprokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. V odůvodnění tohoto rozsudku je mimo jiné uvedeno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum] na částku 20 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze tři splátky. Z úvěru ve výši 20 000 Kč však byla žalovanému přenechána pouze částka 5 577 Kč, když částkou 10 423 Kč byl doplacen předchozí úvěr žalovaného u žalobkyně a částku 4 000 Kč žalobkyně započetla na náklady spojené s vyřízením úvěru. Dále je v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeno, že žalovanému bylo dne [datum] schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] pak bylo oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno. Dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 26. 4. 2016 12 C 69/2016 – 60 soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci společnosti [právnická osoba] částku ve výši 9 476 Kč s příslušenstvím představující odebranou a neuhrazenou elektrickou energii za předchozí období. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhá proti žalovanému zaplacení další částky, a to ve výši 96 882 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ve výši 80 000 Kč ze dne [datum]. V této věci žalovaný řádně uhradil první tři splátky, se čtvrtou byl již v prodlení o tři dny a šestou splátku neuhradil vůbec. V této věci (sp. zn. 12 C 176/2022) nebylo dosud rozhodnuto. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti). 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že v řízení bylo dostatečně prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po částce 4 579 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku za poskytnutý úvěr ve výši 109 896 Kč. Nesporné bylo rovněž i to, že žalovaný uhradil celkovou částku ve výši 31 184,18 Kč. Soud se především zabýval otázkou platnosti uzavřené předmětné úvěrové smlouvy, a to stran povinnosti žalobkyně splnit před uzavřením smlouvy její zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (tedy jeho schopnost úvěr řádně splácet). V daném případě soud dospěl k závěru, ž

Citovaná ustanovení

§ (120/2001 Sb.)§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1810 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 580 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 251 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.