21 C 49/2023-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 28. 2. 2023 domáhá, aby soud vypořádal její zaniklé společné jmění manželů s žalovaným jako jejím bývalým manželem, a to tak že přikáže do výlučného vlastnictví žalovaného: i. pozemek parc. [číslo] ostatní plocha zapsaný na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, [stát. instituce], ii. spoluvlastnické podíly o velikostech 1/2 na pozemcích parc. [číslo] zahrada, a parc. č. St. 57, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], oba zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, [stát. instituce], iii. pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, pozemek parc. [číslo] zahrada, pozemek parc. [číslo] zahrada, všechny zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, (dále jen„ předmětné pozemky“), a uloží žalovanému uhradit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku určenou soudem, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku. 2. Žalobkyně podle svých slov uzavřela dne 11. 12. 2004 s žalovaným manželství, které Okresního soudu v Příbrami rozsudkem ze dne 24. 5. 2022, č. j. 7 C 210/2021–21, jenž nabyl právní moci dne 3. 6. 2022, rozvedl. 3. Notářským zápisem ze dne 30. 11. 2007 (správně 30. 11. 2004) uzavřeli účastníci předmanželskou smlouvu, ve které si mimo jiné sjednali, že bude každý nabývat majetek do svého výlučného vlastnictví bez ohledu na zdroje, které byly při nabytí takových věcí do výlučného vlastnictví použity. Dále v čl. šestém ujednali, že doklady o nabytí věcí budou pro přehlednost označovány jménem toho, v jehož výlučném vlastnictví budou. 4. Za trvání manželství nabyli účastníci předmětné nemovitost. Ačkoli účastníci uzavřeli předmanželskou smlouvu o majetkovém režimu, tak se podle žalobkyně předmětné nemovitosti staly součástí společného jmění manželů. Je tomu tak podle ní proto, že při jejich nabývání účastníci projevili svou vůli nabýt předmětné nemovitosti do společného jmění manželů. Tomu podle ní odpovídají jak zápisy v katastru nemovitostí, tak nabývací tituly. 5. „ Z právní opatrnosti“ žalobkyně současně s žalobou na vypořádání společného jmění manželů podala i žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví„ pro případ, že by nemovitosti měli účastníci v podílovém spoluvlastnictví“. 6. Žalobkyně rovněž zpochybňuje námitku žalovaného, že žalobou nelze domáhat vypořádání jen pouhé části společného jmění manželů, ale je nutné definovat celý jeho obsah, tedy aktiva i pasiva. Podle ní naopak mohou být v řízení o vypořádání společného jmění manželů vypořádány pouze ty věci, jejichž vypořádání účastnici ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů navrhnou. 7. Dále žalobkyně uvádí, že se s žalovaným není možné dohodnout na jakémkoliv způsobu vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně nemá finanční prostředky na vyplacení žalovaného a žalovaný je naopak bonitní a prosperující. Z tohoto důvodu navrhuje, aby bylo společné jmění vypořádáno tak, jak je uvedeno v odstavci 1. tohoto usnesení, a žádá, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. K tomu žalobkyně uvedla, že se však nebrání i rozhodnutí, podle něhož soud přikáže předmětné pozemky do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyni uloží uhradit žalovanému částku na vyrovnání jeho podílu. 8. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Uvádí, že pod spisovou značkou 5 C 30/2023 je vedeno řízení, ve kterém žalobkyně navrhuje vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Zastává názor, podle něhož o totožných věcech nelze vést ve stejnou dobu dvě soudní řízení. Jedná se o neodstranitelnou překážku řízení ve smyslu ustanovení § 83 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně podle něj rozporuplně v řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 49/2023 tvrdí, že nemovité věci jsou v zaniklém společném jmění manželů, a v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 30/2023, že předmětné pozemky jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků. 9. Podle žalovaného v projednávané věci byl mezi účastníky dne 30. 11. 2014 ve formě notářského zápisu sjednán smluvený režim majetkového práva, založený notářským zápisem, a společné jmění manželů tak nevzniklo. Jestliže nevzniklo, nemohlo ani zaniknout, a tudíž nelze ani neexistující společné jmění manželů vypořádat 10. K tomu žalovaný dodává, že smlouvy o změně manželského majetkového režimu, ať se jedná o smlouvy o změně zákonného režimu, tak i o smlouvy o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu musí být sepsány ve formě notářského zápisu. Nebyl-li majetkový režim notářským zápisem změněn, nemohly žádné věci účastníků být v režimu společného jmění manželů. 11. Dále žalovaný vyslovuje názor, že žalobou nelze domáhat vypořádání jen pouhé části společného jmění manželů, ale je nutné definovat celý jeho obsah, tedy aktiva i pasiva. 12. Podle žalovaného nemovité věci uvedené v bodě II. část 1 a část 2 byly pořízeny z jeho výlučných prostředků. Jeho bratr mu na výstavbu domu [adresa], uvedeného v bodě II části 3, poskytl darem veškeré dřevařské součásti na stavbě, tedy okna, dveře včetně zárubní, laťování, kuchyňskou linku, a to včetně montáže těchto dřevařských a truhlářských výrobků. Druhý jeho bratr mu poskytli darem veškeré práce na krovu včetně položení střešní krytiny. Žalovaný hodnotu těchto truhlářských a tesařských výrobků a prací odhaduje na 4 000 000 Kč. Tvrzení žalobkyně, že se opakovaně snažila s žalovaným dohodnout, není podle žalovaného pravdivé. 13. K tomu žalobkyně uvedla, že práce rodičů a rodinných příslušníků se do hodnoty nemovitosti nezapočítávají. 14. Z provedeného dokazování se podává: i. Dne 30. 11. 2004 uzavřela žalobkyně s žalovaným ve formě notářského zápisu NZ [číslo] [spisová značka] předmanželskou smlouvu, podle níž„ okamžikem uzavření sňatku budou nabývat věci odděleně, každý do svého výlučného vlastnictví, bez ohledu na zdroje, které byly pro nabytí těchto věcí použity, a vlastníkem věci bude ten, který bude účastníkem příslušného právního vztahu. Oba účastníci vylučují nabývání majetku do společného jmění, kromě obvyklého vybavení společné domácnosti. Co se týká obvyklého vybavení společné domácnosti oba účastníci v nejbližší době nepředpokládají další její vybavování, neboť považují dosavadní vybavení domácnosti věcmi ve výlučném vlastnictví pana [celé jméno žalovaného] za dostatečné. Další obvyklé vybavení společné domácnosti do budoucna, pokud bude pořizováno, bude náležet do společného jmění obou manželů.“ (viz notářský zápis NZ [číslo] [spisová značka]). ii. Dne 11. 12. 2004 účastníci uzavřeli manželství (nesporné tvrzení účastníků). iii. Po dobu trvání manželství manželé nabyli vlastnictví k předmětným pozemkům (nesporné tvrzení účastníků a výpisy z katastru nemovitostí). iv. V katastru nemovitostí je u předmětných nemovitostí zapsáno, že náleží do společného jmění manželů účastníků (výpisy z katastru nemovitostí). v. Manželství účastníků byl rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 24. 5. 2022, č. j. 7 C 210/2021–21, rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 6. 2022 (viz rozsudek ze dne 24. 5. 2022, č. j. 7 C 210/2021–21). vi. Účastníci od 30. 11. 2004 do zániku manželství neuzavřeli smlouvu o změně majetkového režimu ve formě notářského zápisu (nesporné tvrzení účastníků). vii. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podala dne 28. 2. 2023 žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Řízení vede Okresní soud v Příbrami pod spisovou značkou 5 C 30/2023. 15. Jako předběžnou soud nejprve posoudil otázku, zda jsou předmětné pozemky součástí zaniklého společného jmění manželů účastníků. Tu je třeba posuzovat u každé věci zvlášť podle právní úpravy účinné v době, kdy manželé či jeden z manželů věc nabyli, neboť se jedná o vznik věcného práva (§ 3028 odst. 2 o. z.). 16. Předmětné pozemky manželé nabývali jak za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), tak za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), tj. od 1. 1. 2014. 17. Podle § 143a obč. zák. mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí (odstavec 1). Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnost