6 C 134/2023-20 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 311, 53 s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřela dne 2. 4. 2016 s žalovaným smlouvu o akceptaci platebních karet. Veškerá práva ze smlouvy o akceptaci platebních karet přešla na společnost [právnická osoba], na kterou byl převeden s účinností od 1. 6. 2016 odštěpený závod [právnická osoba] Smluvní vztah založený smlouvou o akceptaci platebních karet byl ukončen ke dni 3. 12. 2022. Mezi původním věřitelem a žalobcem byla dne 22. 6. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávek byl žalovaný dne 29. 6. 2022 písemně vyrozuměn. Nárok uplatněný žalobou pak představují neuhrazené poplatky za služby poskytované původním věřitelem žalovanému či transakce s tím spojené, jedná se konkrétně o: měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 11,53 splatný dne 15. 6. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 7. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 8. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 9. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 10. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 11. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 12. 2019, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 1. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 2. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 3. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 4. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 5. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 6. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 7. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 8. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 9. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 10. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 11. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 12. 2020, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 1. 2021, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 2. 2021, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 3. 2021, měsíční poplatek za terminál/platební bránu ve výši 700 splatný dne 15. 4. 2021. Žalobce si rovněž uplatňuje i nárok zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Dále si žalobce uplatňuje nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Právní předchůdce uzavřel dne 2. 4. 2016 s žalovaným smlouvu o akceptaci platebních karet, ve které byly vymezeny podmínky, za kterých žalovaný jako obchodní partner bude přijímat specifikované platební karty k platbám za zboží nebo služby a původní věřitel jako banka provede zpracování a zaúčtování kartových transakcí a poskytne obchodnímu partnerovi další služby v souvislosti s kartovými transakcemi, které byly u obchodního partnera provedeny prostřednictvím platebních karet. Uvedenou smlouvou rovněž byly vymezeny podmínky, za kterých původní věřitel (banka) jako půjčitel žalovanému (obchodní partner) jako vypůjčiteli půjčuje k bezplatnému dočasnému užívání platební terminály s příslušenstvím za účelem realizace kartových transakcí platebními kartami prostřednictvím POS terminálu. Žalovaný (obchodní partner) se podle této smlouvy zavázal hradit původnímu věřiteli (bance) odměnu ve formě poplatku z každé provedené kartové transakce. Veškerá práva ze smlouvy o akceptaci platebních karet přešla na společnost [právnická osoba], na kterou byl převeden s účinností od 1. 6. 2016 odštěpený závod [právnická osoba] Smluvní vztah založený smlouvou o akceptaci platebních karet byl ukončen ke dni 3. 12. 2022. Mezi původním věřitelem a žalobcem byla dne 22. 6. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávek byl žalovaný dne 29. 6. 2022 písemně vyrozuměn. Nárok uplatněný žalobou pak představují neuhrazené poplatky za služby poskytované původním věřitelem žalovanému či transakce s tím spojené, jedná se konkrétně o neuhrazené měsíční poplatky za terminál/platební bránu v celkové výši 13 311,53 Kč. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle ust. § 1908 odst. 2 občanského zákoníku dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § [číslo] věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § [číslo] odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 10. Na základě výše uvedených ustanovení soud žalobě vyhověl, když má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným došlo podle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku k uzavření inominátní (nepojmenované) smlouvy, jejímž předmětem bylo, že žalovaný jako obchodní partner přijímal specifikované platební karty k platbám za zboží nebo služby a původní věřitel jako banka prováděla zpracování a zaúčtování kartových transakcí a poskytovala žalovanému další služby v souvislosti s kartovými transakcemi, které byly u něj provedeny prostřednictvím platebních karet. Původní věřitel půjčil žalovanému rovněž k bezplatnému dočasnému užívání platební terminály s příslušenstvím za účelem realizace kartových transakcí platebními kartami prostřednictvím POS terminálu. Žalovaný se zavázal hradit původnímu věřiteli odměnu ve formě poplatku z každé provedené kartové transakce. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když neuhradil měsíční poplatky za terminál/platební bránu v celkové výši 13 311,53 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku. Žalobce prokázal platné nabytí pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobce. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč a zákonného úroku z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 915 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 660 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci sam