7 C 148/2022-54 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala vydání rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalované zaplatit jí částku 15 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 478,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 541,88 Kč, se zákonným úrokem ve výši 8,25% z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem 25,35% ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, kterou uzavřela se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba] Právní předchůdce uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které jí poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala rovněž zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,35% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2020. Žalovaná nerespektovala dohodnuté splátky, proto došlo k zesplatnění úvěru. Ke dni postoupení 7. 1. 2022 pohledávka činila celkem 27 400 Kč z toho dlužná jistina 15 000 Kč a dlužné úhrady za služby (dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč) a navýšení, kdy žalobkyně po žalované požaduje pouze uhrazení nesplacené dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek, žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila. 2. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl pro nepřiměřeně vysoké poplatky a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. Žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné omluvy nedostavila, proto bylo podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednáno bez její osobní účasti. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Soud z provedených důkazů, a to z karty zákazníka, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek, postupní smlouvy včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, z předžalobní výzvy včetně podacího lístku, výpisu z rejstříku zjistil následující skutkový stav věci. Dne 10. 9. 2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,35% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2020. Dne 7. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno, a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila na pohledávku částku ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze uhrazení nesplacené dlužné jistiny s příslušenstvím. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky. 5. Spor mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 2390, § 2392, § 2991, § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dále podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. 6. Dále podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo uzavřením smlouvy o půjčce ze dne 10. 9. 2019 ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy a zavázala se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,35% ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 25,35 % ročně v kapitalizované podobě 3 000 Kč považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, tedy ve výši 20 % z jistiny, soud jej posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Podobně soud posoudil i poplatek za hotovostní inkaso splátek, jehož důvodnost nadto žalobkyně ani neprokázala. Tento poplatek byl sjednán ve výši 40 % jistiny. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce fakticky těmito poplatky skrytě navýšil smluvené úroky na 85,35 % z jistiny. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o administrativním poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek jsou pro žalovanou hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek lze v souladu s § 576 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], případně na rozhodnutí téhož soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. 9. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovanou od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou, na základě které žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 000 Kč. Až dosud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany. Ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč však soud posoudil jako hrubě nevýhodná a sjednaná v rozporu s dobrými mravy. Platby v celkové částce 5 400 Kč, které žalovaná v rámci splátek uhradila na smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na úrok ve výši 3 000 Kč, a ve zbývající výši 2 400 Kč (5 400 Kč – 3 000 Kč) na jistinu úvěru a uložil žalované uhradit žalobkyni částku ve výši 12 600 Kč (15 000 Kč + 3 000 Kč – 5 400 Kč) s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 25,35 % ročně z částky 12 600 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 600 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, a tedy k jinému způsobu započítání plateb žalované, nepropočítával soud výši úroků, ale tyto přiznal od prodlení žalované v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 350/3013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, a to co do částky 2 400 Kč se smluvním úrokem ve výši 25,35 % ročně z částky 2 400 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku zamítl. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 15 000 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pouze do částky 12 600 Kč, kdy ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně má nárok na 68 % celkových nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 1 700 Kč podle § 11 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast při soudním jednání dne 12. 1. 2023), z 1x režijního paušálu po 300 Kč po