13 C 183/2024-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na základě, které se domáhala po žalovaných zaplacení částky ve výši 459 904,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřeli žalovaní a žalobkyně dne 6. 4. 2020. Na základě této smlouvy byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 630 000 Kč. Žalovaní se zavázali splácet úvěr společně s úrokem ve výši 5,9 % ve 120 měsíčních splátkách po 7 050 Kč počínaje dnem 20. 6. 2020. Žalovaní úvěr vyčerpali bezhotovostně v plné výši. Žalovaní se dostali do prodlení a úvěr byl zesplatněn ke dni 20. 3. 2024. Žalovaná částka tedy tvoří nesplacená jistina ve výši 457 904 Kč a poplatek ve výši 2 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 14 245,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 003,94 Kč, smluvní úrok ve výši 5,9 % ročně z částky 457 904,24 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 457 904,24 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaní se k věci nevyjádřili. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela dne 6. 4. 2020 s žalovanými úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 630 000 Kč za účelem konsolidace úvěrů. Žalovaní se zavázali splácet úvěr společně s úrokem ve výši 5,9 % ve 120 měsíčních splátkách po 7 050 Kč počínaje dnem 20. 6. 2020 a poslední splátka dne 20. 3. 2030. Celkem tedy měli uhradit 836 348, 70 Kč (jak vyplývá z úvěrové smlouvy). Žalovaní úvěr vyčerpali bezhotovostně v plné výši (jak vyplývá z výpisu z účtu a z dokladu o čerpání). Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách a všeobecné obchodní podmínky. Žalovaní se dostali do prodlení s placením splátek, jak vyplývá z historického výpisu plateb, a tak žalobkyně dne 20. 3. 2024 úvěr zesplatnila, o čemž byla žalovaní písemně vyrozuměni (jak vyplývá ze zepslatňujícího dopisu). Z úvěrového účtu vyplývá, že dlužná jistina činí 457 904,24 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 4. 2024 vyplývá, že žalovaní byli vyzváni k úhradě dlužné částky, nezaplatili však ničeho. Úvěruschopnost žalovaných byla řádně zkoumána, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně.4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanými byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřely žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaní jako spotřebitelé (osoby, která při uzavírání smlouvy nejednaly v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).6. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaných, aby tvrdili a prokázali, že svůj dluh žalobkyni zaplatili, případně že na svůj dluh zaplatili více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zaplacení smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaní se dostali do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Výše byla určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., do prodlení se žalovaní dostali den následující po splatnosti tedy 21. 3. 2024. Sjednané smluvní úroky ve výši 5,90 % ročně a účtované poplatky pak považuje soud za zcela přiměřené, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a tedy za platně sjednané.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 294,20 Kč sestávající se ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 10 140 Kč, tj. 30 420 Kč, tří paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhrady 21 % DPH počítaných z částky 31 320 Kč, tj. 6 577,2 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 18 397 Kč. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l věty před středníkem o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám právního zástupce žalobkyně.