13 C 80/2024-33 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Smlouvy o úvěru poskytla společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému částku 30 000 Kč, kterou měl vrátit včetně smluvního úroku. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaný nezaplatil ničeho a dostal se tak do prodlení. Žalovanou částku představuje nesplacená jistina ve výši 30 000 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na smluvní úrok ve výši 15% ročně z poskytnuté jistiny a nárok na zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl zdejší soud bez nařízení jednání., právnická osoba, obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Ze smlouvy o úvěru č. 248696 bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 4. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které měl vrátit do 14 měsíců od uzavření Smlouvy. Splatnost tedy nastala 27. 6. 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností , právnická osoba, že soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla touto smlouvou platně postoupena a dále soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 9. 6. 2021 zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Z podacího lístku a z předžalobní výzvy ze dne 7. 11. 2023 soud zjistil, že žalovanému zaslána předžalobní upomínka, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného lustracemi v základních registrech dlužníků, kdy v době uzavření Smlouvy neměl dluhy, dále si doložila pracovní smlouvu žalovaného včetně výplatní pásky, výpis z účtu žalovaného a kartu zákazníka kde byly vyplněné údaje o měsíčních nákladech.4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Slovenska, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, kdy v dané věci je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřely žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).7. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.9. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že s žalovaným platně uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které přenechala žalovanému celkovou částku 30 000 Kč. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil řádně a včas půjčené finanční prostředky. Žalobkyně dále doložila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od 28. 6. 2019, tj. den následující po splatnosti, do zaplacení. Soud žalobkyni zároveň přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž přiznal nárok na smluvní úrok ve výši 15 % ročně od 28. 6. 2019. Sjednané úroky považuje soud za zcela přiměřené, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a tedy za platně sjednané. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud oproti návrhu podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč a zaplaceného soudního poplatku 1 200 Kč. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.