5 C 163/2023-377 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na určení neexistence zástavního práva s tím, že zástavní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy a zákonem a pro nedostatek její vůle, neboť k podpisu smlouvy byla přelstěna a donucena pod tlakem, nebyl jí dán čas si zástavní smlouvu přečíst, neměla brýle, v místnosti, kde ji měla podepsat, bylo šero, neměla vědomost, že se týká zajištění úvěru poskytnutého žalovanými ve prospěch obchodní společnosti , Anonymizováno, dle úvěrové smlouvy z , datum, , o níž rovněž neměla vědomost. Před podpisem zástavní smlouvy neměla čas se seznámit s jejím zněním ani s oceněním nemovitostí, které jsou předmětem zástavy, nikdo z žalovaných jí nezaslal finální podepsanou verzi smlouvy, nemovitosti byly oceněny o 10 000 000 Kč nižší částkou, než je posoudil znalec pověřený žalobkyní, podle něhož byla cena nemovitostí nikoliv 16 000 000 Kč, ale 26 000 000 Kč. Navíc namítla zdánlivost zástavní smlouvy, pro jejíž uzavření chyběla její svobodná vůle, kdy k podpisu smlouvy byla přinucena pod nátlakem ve spěchu, navíc neměla vědomost ani o údajích smluvních stran a dlužníka dle úvěrové smlouvy, jehož měla zajistit zástavním právem ke svým nemovitostem. Před podpisem smlouvy docházelo k nepoctivému jednání ostatních smluvních stran zástavní smlouvy a zprostředkovatelů úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v důsledku toho je absolutně neplatná. Žalobkyně totiž spolu se svým synem , jméno FO, získali z dědictví po její zemřelé matce jmění v hodnotě přes 80 000 000 Kč a následně byli kontaktováni panem , jméno FO, a paní , jméno FO, za účelem investic získaných finančních prostředků, které se však ukázaly jako fiktivní a podvodným způsobem tak na nich bylo vylákáno přes 60 000 000 Kč, což je předmětem soudních sporů, kdy pan , jméno FO, zneužil dobrou víru a neznalost žalobkyně, uvedl ji v omyl a vylákal od ní 26,5 milionu korun. Obdobně byly vylákány peníze i na jejím synovi , jméno FO, , který však potřeboval zakoupit nemovitost, v níž by mohl bydlet se svou rodinou, proto mu pan , jméno FO, společně s panem , Anonymizováno, domluvil uzavření úvěrové smlouvy a v návaznosti na ni pak uzavření dvou zástavních smluv, z nichž jedna se týká žalobkyně. Její syn na podnět pana , jméno FO, založil jako jediný společník a jednatel v lednu 2022 společnost , právnická osoba, a , datum, jako jednatel této společnosti uzavřel s žalovanými úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, za účelem financování koupě nemovitostí v k. ú. , adresa, (dále jen nemovitosti , jméno FO, ) s tím, že úvěrovou smlouvou byl sjednán i lichvářský úrok. Úvěr byl zajištěn dvěma zástavními smlouvami, kdy jednu uzavřela žalobkyně a ta je předmětem sporu a týká se jejích nemovitostí v k. ú. , adresa, , druhá se týkala z úvěru nakoupených nemovitostí v k. ú. , adresa, , které byly pořízeny za 18 000 000 Kč a postačují na zajištění poskytnutého úvěru.2. První žalovaná v písemném vyjádření k předmětné žalobě uvedla, že uplatněný žalobní nárok neuznává, žalobu považuje za ryze účelovou a nedůvodnou. Celý proces koupě a úvěrového financování koupě nemovitostí v k. ú. , adresa, včetně zřízení zástavních práv proběhl zcela v pořádku a podle veškeré smluvní dokumentace. Když však nastala po roce splatnost poskytnutého úvěru, začala žalobkyně i její syn, pan , jméno FO, , účelově napadat platnost všech smluv v celé řadě soudních řízení, založených vždy na stejné nepravdivé a účelové právní rétorice. Úvěrová smlouva mezi společností , právnická osoba, jako dlužníkem a žalovanými 1–3 jako věřiteli a čtvrtou žalovanou, jakožto agentem úvěru, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla první žalovaná dlužníkovi úvěr ve výši 5 000 000 Kč, druhá žalovaná úvěr ve výši 4 000 000 Kč a třetí žalovaná úvěr ve výši 8 800 000 Kč, tedy celkově tak získal dlužník úvěr ve výši 17 800 000 Kč, z čehož bylo 15 200 000 Kč účelově vázáno na nákup nemovitostí v k. ú. , adresa, , které koupil dlužník od pana , jméno FO, na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, . K zajištění poskytnutých peněžních prostředků byla sjednána jednak zástavní smlouva k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně v k.ú. , adresa, , zástavní smlouva k nemovitostem nabytým na základě poskytnutého úvěru v k. ú. , adresa, a ručitelské prohlášení pana , jméno FO, , jakožto jednatele společnosti , právnická osoba, Ohledně vykonatelnosti vrácení peněžních prostředků byl mezi , jméno FO, , coby ručitelem a první žalovanou sepsán notářský zápis dne , datum, . Žalobkyně zástavní smlouvu, kterou dala do zástavy své nemovitosti, podepsala poté, co se seznámila s jejím obsahem, což vyplývá z obsahu této smlouvy, přičemž smlouva byla podepisována v notářské kanceláři za přítomnosti velké řady dalších osob a vyvrací tím zcela nepravdivou a účelovou argumentaci žalobkyně, že byla k podpisu smlouvy přelstěna a donucena pod tlakem, že jí nebyl dán čas si smlouvu přičíst, neměla brýle a v místnosti, kde k podpisu došlo, bylo šero. Nutno poukázat na to, že žalobkyně tyto skutečnosti do splatnosti úvěru nenamítala, neučinila tak ani po uzavření smlouvy a jejím vkladování, kdy byla doručována příslušná vyrozumění katastrálního úřadu. Žalobkyně začala popírat platnost zástavní smlouvy poté, co nastala splatnost úvěru, kdy společnost , právnická osoba, , která neměla finanční prostředky na splacení úvěru, podala sama na sebe insolvenční návrh, přičemž žalobkyně celou dobu věděla, že zástavní právo bylo zřizováno proto, aby si její syn mohl z poskytnutého úvěru koupit prostřednictvím uvedené společnosti nemovitosti pro bydlení své rodiny. Současné účelové popírání platnosti zástavní smlouvy je ze strany žalobkyně hrubě nemorální, pokud by úvěr nebyl zajištěn zástavami, žalovaná by ho nikdy neposkytla. Navrhla, aby byla žaloba zcela zamítnuta.3. Pokud jde o druhou až čtvrtou žalovanou, které jsou zastoupeny stejným právním zástupcem, pak písemně se k žalobě nejprve vyjádřila dne 26. 1. 2024 čtvrtá žalovaná a dne 16. 2. 2024 2. a 3. žalované, kdy jejich vyjádření jsou obdobná. Všechny navrhly zamítnutí žaloby s tím, že je vnitřně rozporná, matoucí a nelze z ní jednoznačně seznat, čeho se žalobkyně domáhá, když na jednu stranu tvrdí, že její jednání je zdánlivé pro nedostatek vůle, neboť byla k podpisu zástavní smlouvu smlouvy přinucena, nebyl jí dán čas si ji přečíst a nevěděla, že se týká zajištění úvěru poskytnutého žalovanými ve prospěch společnosti , právnická osoba, , na druhou stranu tvrdí, že smlouva je neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy a zákonem a pro nedostatek vůle žalobkyně. Podle žalovaných jednání žalobkyně nelze v žádném případě považovat za zdánlivé. Zástavní smlouva byla uzavřena platně, neodporuje zákonu ani jeho smyslu a účelu, nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a obsahuje veškeré náležitosti stanovené § 1312 občanského zákoníku. Žalobkyně v žalobě neuvedla, v čem je spatřován zjevný rozpor se zákonem, odkázala pouze na generální klauzuli neplatnosti uvedenou v § 580 občanského zákoníku, aniž by vymezila smysl a účel zákona, jehož porušení spatřuje v uzavření smlouvy. Tvrzení žalobkyně o nátlakovém jednání ostatních účastníků řízení jsou nepravdivá, stejně jako to, že by v místnosti, v níž docházelo k podpisu smlouvy, bylo šero. Zda žalobkyně potřebovala k přečtení textu smlouvy brýle či nikoliv, jim není známo, neboť její zdravotní stav neznají. Žalované zásadně odmítly, že by žalobkyni nebyl dán čas k přečtení zástavní smlouvy nebo že by k jejímu podpisu byla přelstěna a navrhly výslech advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále poukázaly na to, že žalobkyně nedoložila žádný rozpor s dobrými mravy a neoznačila důkazy k prokázání tvrzení o údajném nátlaku vůči ní. V průběhu jednání konaného v prostorách společné notářské kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, byla žalobkyně seznámena s obsahem zástavní smlouvy a s právy a povinnostmi, které z ní vyplývají, byla seznámena s účelem celé zamýšlené transakce, tedy poskytnutí úvěru , jméno FO, a účelu zástavy jakožto zajišťovacího instrumentu tohoto úvěru. V průběhu celého obchodního jednání žalobkyně komunikovala se všemi zúčastněnými, kterými byli jak notář , tituly před jménem, , jméno FO, , tak zástupci žalovaných 1–4, , jméno FO, a advokát , tituly před jménem, , jméno FO, . V průběhu tohoto jednání žalobkyně ani jednou nezpochybnila obsah zástavní smlouvy, neprotestovala proti jejímu obsahu a s plným vědomím smlouvu podepsala, nebyla tedy k podpisu smlouvy donucena ani násilím, ani pohrůžkou, nebyl na ni vyvíjen žádný nátlak a smlouvu uzavřela jako projev své pravé, vážné a svobodné vůle, takže nemůže jít ani jednání zdánlivé. Podle žalovaných má podaná žaloba šikanózní charakter, neboť ze strany žalobkyně jde již o několikátý pokus neprávem se domoci oddálení výkonu zástavního práva, které svědčí žalovaným. Žalobkyně nejprve podala žalobu na určení nepřípustn