6 C 159/2024-26 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 5. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 18 730 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce uzavřela žalovaná s žalobcem dne 29. 6. 2023 smlouvu o zápůjčce, a to prostředky komunikace na dálku. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, a to nejpozději do 29. 7. 2023. Žalovaná nedostála svým smluvním povinnostem, na svůj dluh ničeho neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky a byla žalobcem opakovaně písemně upomínána o zaplacení. Žalobce si rovněž uplatnil nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč a dále si nárokoval smluvní pokutu ve výši 2 980 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 980 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na svůj dluh ničeho dalšího neplnila.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl včas a řádně předvolán, k jednání se nedostavil, a v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil.3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 29. 6. 2023 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o zápůjčce, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce, , Anonymizováno, , v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele (žalované). Na základě smlouvy o zápůjčce byla dne 29. 6. 2023 žalované, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit plnění do 29. 7. 2023. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. Soud vycházel zejména ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 6. 2023, všeobecných podmínek společnosti , Jméno žalobce, ., písemných upomínek, potvrzení o provedené platbě ze dne 29. 6. 2023 a předžalobní výzvy k plnění včetně poštovního podacího lístku.4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť tuto smlouvu uzavřel žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.6. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobce totiž nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované, respektive nepředložil relevantní důkazy, že by úvěruschopnost žalované řádně zkoumal, přičemž tuto povinnost mu ukládá shora citované zákonné ustanovení, z tohoto důvodu soud hodnotí úvěrovou absolutně neplatnou, a to dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími KS Praha sp. zn. , spisová značka, ). Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná obdržela částku 10 000 Kč bez právního důvodu, tudíž je povinna tuto částku vrátit, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku (výrok I.).8. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuty či jiných nákladů /výrok II./.9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měl každý z účastníků úspěch zhruba v jedné polovině, proto si každý z účastníků ponese nálady ze svého