10 C 76/2025-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 6. 2025 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 37 695,61 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 368,21 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 160,29 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 37 695,61 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 37 695,61 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení., právnická osoba, odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel s žalovanou dne 19. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 30 556 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 319 Kč. Tyto částky se žalovaná zavázala uhradit v 21 měsíčních splátkách po 3 987 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni 19. 8. 2024. Žalovaná na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradila částku 9 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.3. Podáním ze dne 17. 9. 2025 žalobkyně rozšířila žalobu s tím, že požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 160,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 694,70 Kč. Změna žaloby byla připuštěna usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 18. 9. 2025, č.j. 10 C 76/2025-26.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den 25. 9. 2025 se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 11. 2022 bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalované na základě smlouvy částku 41 000 Kč, přičemž částka 9 000 Kč byla použita na refinancování předchozího úvěru/půjčky dle smlouvy č. , hodnota, , částka 32 000 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši 30 556 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 7 319 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 21 měsíčních splátkách po 3 987 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 68,80%.7. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 11. 2022 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy finanční situaci žadatele – žalované. Konkrétně bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána, žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná. Účelem úvěru je refinancování. Příjem žalované byl uveden ve výši 11 189 Kč, další příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, externí splátky žadatele ve výši 0 Kč, interní splátky ve výši 3 000 Kč, odhadované měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč. Žalovaná pro ověření uvedených údajů předložila výplatní pásky za měsíc září a říjen 2022.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 s podacím lístek ze dne 27. 2. 2025 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanou vyzval k uhrazení pohledávky do 10 dnů od doručení výzvy.10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle ustanovení § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.16. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.18. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné.19. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 41 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí.20. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně (resp. její právní předchůdce) posuzoval schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Vycházela z údajů v zákaznické kartě, podle které žalovaná předložila výplatní lístky za dva měsíce. Její příjem byl zjištěn ve výši 11 189 Kč, další příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, aniž by však bylo uvedeno, jak tyto příjmy byly ověřeny, o jaké konkrétní příjmy se jedná. Právní předchůdce žalobkyně však především nezjišťoval a neověřoval dostatečně výdaje žalované. Přičemž žalovaná již splácela předchozí dluhy. Nicméně i zjišťování příjmů žalované žalobkyně nikterak nedoložila.21. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí (resp. její právní předchůdce), jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 41 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaná však na pohledávku žalobkyně uhradila 9 400 Kč. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 31 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle výzvy k úhradě. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 27. 2. 2025 (třetí pracovní den se považuje za den doručení). Lhůta k plnění žalovanému uplynula 14. 3. 2025, počínaje dnem 15. 3. 2025 byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 885 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 7 bod 5. vyhlášky