11 C 78/2025-92 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou dne 4. 4. 2025 se žalobkyně domáhá obnovy řízení v části původního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 151/2020 s odkazem na ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.2. Uvádí, že až po právní moci rozsudku Okresního soudu v Příbrami (č. j. 11 C 151/2020-569 ze dne 15. 6. 2023) i odvolacího soudu (č. j. 25 Co 246,247/2023-635 ze dne 20. 12. 2023) zjistila, že existují skutečnosti a důkazy, které nemohla bez své viny použít v původním řízení před soudem I. stupně nebo odvolacím soudem. Poukazuje přitom na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 818/2003, dle kterého skutečnosti a důkazy, o nichž se účastník dozvěděl až po vyhlášení rozhodnutí I. stupně a které nastaly či vznikly před vyhlášením rozhodnutí I. stupně, nelze uplatnit v odvolání nebo za dovolacího řízení, ale pouze žalobou na obnovu řízení. Tyto rozhodné skutečnosti a důkazy jsou dle žalobkyně existence nových trhlin budovy v jejím vlastnictví a jejich posouzení dodatkem č. 2 znaleckého posudku a dále zpráva o hydrogeologickém vrtu z roku 2002 z databáze geologicky dokumentovaných objektů ČR a konečně zpráva o provedeném geologickém průzkumu z února 2018 označená jako orientační posouzení základové spáry pro nástavbu objektu na stavební parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .3. Žalovaní s návrhem na povolení obnovy řízení nesouhlasili. 2. žalovaná v podání ze dne 29. 7. 2025 uvedla, že již v nalézacím řízení mohla žalobkyně namítat nesprávnost původního znaleckého posudku a navrhovat důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, což neučinila. Navíc žalobkyně již v dovolání proti rozsudku odvolacího soudu dne 14. 3. 2024 předkládala k důkazu fotografie prasklin budovy, na základě jejichž zkoumání měl znalec údajně dojít ke změně závěrů znaleckého posudku. Znalecký posudek byl vypracován dne 19. 11. 2024 a údajně byl dodán žalobkyní až dne 7. 1. 2025. Nicméně stejné důvody, které uvádí nyní v žalobě, uváděla žalobkyně již v rámci dovolání, tj. minimálně půl roku před zadáním znaleckého posudku. Dle 2. žalované se jedná o nezákonný způsob snahy posunout počátek tříměsíční zákonem stanovené lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení. K podání žaloby došlo totiž až dne 4. 4. 2025. Lhůta pro podání žaloby musela plynout již od okamžiku, kdy se na budově objevily nové trhliny, které mají odůvodňovat dle žaloby obnovu řízení. 1. žalovaný v podání ze dne 5. 8. 2025 mimo jiné poukázal na to, že dle ustálené judikatury důvodem pro povolení obnovy řízení nemohou být skutečnosti a důkazy, které nastaly či vznikly až po skončení původního řízení.4. Soud při prvním jednání ve věci samé seznámil účastníky s tím, že nesporné je mezi nimi jen to, že byly vydány dva pravomocné rozsudky ve věci sp. zn. 11 C 151/2020 a to rozsudek zdejšího a odvolacího soudu, který zčásti potvrdil napadený rozsudek prvoinstanční a v části vrátil, ale tato vrácená část původního předmětu řízení není předmětem žaloby na obnovu řízní. Sporné je, zda žaloba na obnovu řízení byla podána ve lhůtě stanovené občanským soudním řádem a zda jsou naplněny další předpoklady a podmínky pro to, aby vůbec soud mohl obnovu řízení povolit, tj. zda se jedná také o nové skutečnosti a nové důkazy, které nemohla žalobkyně bez svého zavinění v předcházejícím řízení použít a které by mohly přivodit příznivější rozhodnutí pro ni v případě povolení obnovy řízení. Vysvětlil, že v tomto směru provede dokazování navrženými důkazy a bude se zabývat nastíněnými otázky, tj. včasností žaloby i její důvodností. Upozornil na zákonnou koncentraci řízení dle ustanovení § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., která nastává ke konci prvního jednání.5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy navrženými žalobkyní k prokázání její důvodnosti a z nich zjistil tyto skutečnosti.6. V článku „Ivan Fuksa: Hladina spodních vod neustále klesá a některé obce o ní mohou v budoucnu přijít“ z 28. 5. 2022 jmenovaný v rozhovoru ze dne 28. 5. 2022 uvádí, že hladina spodních vod na Příbramsku je nízká a stále klesá a je třeba učinit vhodná opatření k zamezení tohoto jevu.7. Dodatek č. , hodnota, znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 7. 1. 2025 byl vypracován znaleckou kanceláří , právnická osoba, dne 7. 1. 2025 na základě zadání žalobkyně ze dne s cílem „posouzení kanalizace ve vztahu k budově nad ní“. Podle jeho obsahu proběhla dne 19. 11. 2024 prohlídka budovy za účasti jednatele a jediného majitele žalobkyně (žalovaní nebyli k prohlídce přizváni) a z prohlídky je zřejmý zhoršující se stav budovy – nové trhliny na zdech a podlahách, především v místech nad kanalizací. Výrok dodatku znaleckého posudku zní: Na základě naší aktuální prohlídky můžeme potvrdit náš původní závěr, že je nutné okolí kanalizace pod podlahou suterénu na námi určených místech sanovat a současně přeložit kanalizaci mimo budovu.8. V důkazu označeném Orientační posouzení základové spáry pro nástavbu objektu v městě , adresa, na pozemkové parcele č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z února 2018 je uvedeno, že k ověření inženýrsko- geologických poměrů v místě projektované stavby (pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – sousedící s pozemkem žalobkyně) byly provedeny kopané sondy a není nutno podle výsledků počítat se zvýšenou hladinou podzemních vod ani budovat ochranu navrhovaných betonových konstrukcí proti agresivitě podzemních vod.9. Podle Zpráva České geologické služby pořízené z internetu dne 26. 2. 2025 při realizaci vrtu v roce 2002 v okolí nemovitosti žalobkyně byla zjištěna narážená hladina podzemní vody ve 3 metrech a vystoupala následně do výše 8 metrů pod povrchem.10. Dle ustanovení § 233 odst. 1 o. s. ř. žaloba na obnovu řízení může být podána ve lhůtě 3 měsíců od doby, kdy se ten, kdo obnovu řízení navrhuje, dozvěděl o důvodech obnovy, nebo od doby, kdy je mohl uplatnit.11. Zákonným důvodem obnovy řízení jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny účastník nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně, nebo též před odvolacím soudem (zde ovšem jen za podmínek uvedených v § 205a, 211a - výjimky ze zákazu uplatňování nových skutečností a důkazů v odvolacím řízení založeném na principu neúplné apelace ).12. Jde o případy, kdy takové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy sice již v době původního řízení existovaly, ale nebyly účastníkovi známy, takže je ani při svých procesních úkonech netvrdil a jako důkazy nenabízel. V tomto smyslu se zde hovoří o nových skutečnostech a důkazech. Judikatura je ustálená v tom, že "Pro účely povolení obnovy řízení se považují skutečnosti a důkazy za nové, pakliže v době původního řízení objektivně vzato existovaly, účastník je však nemohl bez své viny (proto, že o nich nevěděl a ani jinak z procesního hlediska nezavinil nesplnění své povinnosti tvrzení či povinnosti důkazní) v původním řízení použít, přičemž je nutno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňování jeho práv bylo lze spravedlivě očekávat, o příslušném důkazním prostředku dozvědět" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2015, sp. zn. 28 Cdo 1872/2015). Nejde tedy o takové skutečnosti (skutkové okolnosti), které nastaly až po pravomocném skončení věci a které do té doby neexistovaly a které proto ve smyslu § 154 o. s. ř. v době rozhodování soudu neměly na zjištění skutkového stavu žádný vliv (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2016, sp. zn. 32 Cdo 1469/2016, a zejména usnesení téhož soudu ze dne 28.6.2017, sp. zn. 33 Cdo 3288/2016 ). Všechna rozhodnutí dostupná na www.nssoud.cz.13. Zpráva o provedeném hydrogeologickém vrtu ani zpráva o orientačním posouzení základové spáry nemohou být důvodem pro obnovu řízení, neboť nemohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci samé pro žalobkyni. Jedná se o důkazy, které použila žalobkyně v novém řízení před zdejším soudem ohledně části předmětu původního řízení po zrušení části původního rozsudku a jeho vrácení odvolacím soudem. Tyto důkazy sloužily k vyvrácení tvrzení žalovaných v tomto dalším řízení, že k poškození podloží došlo v důsledku vysoké hladiny spodních vod nikoliv důsledku provozování poškozené obecní kanalizační stoky. Toto tvrzení žalovaných však nebylo v původním řízení ani před zdejším ani před odvolacím soudem použito.14. Co se týká nových trhlin a dodatku č. , hodnota, znaleckého posudku, je třeba vidět, že právě na ně dopadají závěry uvedené v rozhodnutích citovaných shora v odst. 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí a také 1. žalovaným v jeho písemné vyjádření. Soud podotýká, že jsou ostatně uvedena i v dostupných komentářích ASPI a BECK. Jedná se o skutečnosti a důkazy, které neexistovaly v době vyhlášení napadených rozsudků a nemohou tak být důvodem pro povolení obnovy řízení ve světle citované judikatury a právní teorie.15. Navíc sám dodatek znaleckého posudku usvědčuje žalobkyní, že o existenci trhlin věděla již minimálně 19. 11. 2024 při místním ohledání budovy znalcem (ostatně fotografie nových trhli