12 C 52/2025-107 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 15. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 52 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 13. 9. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také „Smlouva“), na jejímž základě žalovaný postupně čerpal úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, přičemž se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z dlužné jistiny. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 16. 6. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka přestavuje nesplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 12 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z jistiny za období ode dne prodlení 17. 6. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025, tj. ve výši 10 860 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky.2. Žalovaný uvedl, že si půjčku vzal proto, že neměl stálý příjem a dosud na dlužnou částku ničeho nevrátil. Smlouva byla uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku. K dotazu soudu, zda byly při uzavření Smlouvy zkoumány jeho měsíční výdaje, sdělil, že si to nepamatuje. Žalovaný dále sdělil, že má ještě půjčku 15 000 Kč u společnosti , právnická osoba, , kterou si bral asi před dvěma roky, v insolvenčním řízení není, má nyní dobrý příjem a chce dlužnou částku zaplatit.3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 30. 12. 2025 v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila, a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Žalobkyně podepsala s žalovaným dne 13. 9. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, na základě které mu na bankovní účet č. , č. účtu, postupně převedla následující částky – ve dnech 28. 10. 2023, 29. 12. 2023, 31. 12. 2023 (3x), 3. 1. 2024 (2x), 5. 1. 2024, 17. 1. 2024 (2x),7. 1. 2024, 8. 1. 2024 (2x), 9. 1. 2024, 12. 1. 2024 částky po 1 000 Kč, tj. celkem 15 000 Kč, dále dne 12. 1. 2024 částku 2 000 Kč, dne 21. 12. 2023 částku 2 000 Kč, dne 30. 12. 2023 částku 2 000 Kč, dne 13. 9. 2023 částku 7 000 Kč a dne 27. 10. 2023 částku 2 000 Kč, celkem tedy částku 30 000 Kč, totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu a průkazu , podezřelý výraz, pojištění, úvěr byl uzavřen na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % měsíčně, RPSN 5 521,29 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z potvrzeních o provedených platbách, z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, , z občanského průkazu žalovaného a průkazu , podezřelý výraz, pojištění). Žalobkyně celý úvěr zesplatnila z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným ke dni , datum, , tuto skutečnost žalovanému oznámila a vyzvala ho k úhradě dlužné částky do 3 dnů od doručení dopisu (zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z dopisu ze dne 14. 6. 2025 a z podacího lístku z téhož dne).5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, dokazování přitom bylo provedeno v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí věci.6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že přenechala žalovanému 30 000 Kč. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru ve svém ustanovení § 86 odst. 1, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá přímo z citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by jakkoli zjišťovala, jaká je celková finanční situace žalovaného, tj. jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Poskytovatel úvěru smí spotřebiteli poskytnout úvěr jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. Soud navíc poukazuje na nepřiměřená ujednání o dalších platbách spojených s poskytnutím úvěru, když došlo k navýšení samotné jistiny o dalších 12 000 Kč a byl sjednán nepřiměřený úrok ve výši 40 % měsíčně.14. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 6. 2024 (čtvrtý den po zesplatnění úvěru) do zaplacení podle § 1970 o. z. Výše byla stanovena ke dni prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud nevyhověl žádosti žalovaného o plnění ve splátkách, neboť žalovaný uvedl, že nyní má dobré zaměstnání a je schopen dlužnou částku zaplatit.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) a přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 18 % z celkových nákladů 13 053 Kč, to je 2 350 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 043 Kč, dále z odměny za zast