21 C 163/2025-44 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 1. 7. 2025 domáhá, aby jí žalovaná zaplatila 121 145,66 Kč spolu s úrokem ve výši 9,90 % ročně z částky 121 145,66 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 121 145,66 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 148,98 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 8. 8. 2023.2. Žalobkyně uvedla, že dne uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 8. 8. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 6 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem požádala o úvěr č. , IBAN, ve výši 135 040 Kč. Úvěr byl schválen a dne 8. 8. 2023 vyplacen na běžný účet žalované v plné výši.3. Podle podmínek úvěrové smlouvy se žalovaná zavázala hradit měsíční splátku ve výši 1 785 Kč, obsahující splátku jistiny a úrok 9,9 % p. a., vždy k 22. dni měsíce, počínaje 22. 9. 2023. Předpokládané splacení celého úvěru bylo stanoveno na 22. 8. 2033. Splátky od 22. 9. 2023 do 22. 4. 2025 byly uhrazeny. Na splátku splatnou dne 22. 5. 2025 žalovaná zaplatila pouze 0,83 Kč, která byla započtena na jistinu, na úrok nebylo zaplaceno nic. Od této splátky nebyly další splátky hrazeny. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovanou žalobkyně přistoupila dne 27. 5. 2025 k zesplatnění úvěru podle smlouvy o a Podmínek pro používání úvěru. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 121 145,66 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok za období od 22. 4. 2025 do 26. 5. 2025 částku 1 148,98 Kč. O zesplatnění byla žalovaná informována dopisem ze dne 27. 5. 2025, dále e-mailem, zprávou v internetovém bankovnictví a SMS. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, který ke dni 26. 5. 2025 činil 121 145,66 Kč na jistině a 1 148,98 Kč na kapitalizovaném úroku. Závazek se stal splatným v plné výši ke dni 27. 5. 2025. Dodatečná lhůta k plnění nebyla využita. Celkový dluh ke dni podání žaloby činí 121 145,66 Kč na jistině, kapitalizovaný smluvní úrok 1 148,98 Kč a žalobkyně požaduje smluvní úrok 9,9 % ročně z částky 121 145,66 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 121 145,66 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení.4. Dále se žalobkyně žalobou domáhá, aby jí žalovaná zaplatila 50 000 Kč spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 50 000 Kč od 27. 5. 2025 do 25. 6. 2025, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 752,46 Kč a částky 500 Kč, a to vše na základě dodatku č. 9 k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu ze dne 27. 3. 2024.5. Žalobkyně uvedla, že dne uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Dne 27. 3. 2024 žalovaná uzavřela Dodatek č. 9 k této smlouvě, kterým požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Kontokorent byl schválen a umožněno jeho čerpání na uvedeném účtu. Protože žalovaná porušila smluvní povinnosti, byl kontokorent zablokován a žalovaná jej nemohla dále čerpat. Dne 27. 5. 2025 žalobkyně kontokorent zesplatnila podle smlouvy a příslušných podmínek. Ke dni zesplatnění činila dlužná pohledávka nesplacenou jistinu kontokorentu 50 000 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 752,46 Kč za období od 1. 3. 2025 do 26. 5. 2025. O zesplatnění byla žalovaná informována zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2025, dále e-mailem, zprávou v internetovém bankovnictví a SMS. Dopisem byla vyzvána k úhradě celého dluhu, který ke dni 26. 5. 2025 činil 50 000 Kč na jistině a 1 752,46 Kč na úroku. Závazek se stal splatným v plné výši ke dni 27. 5. 2025. Dodatečná lhůta k plnění nebyla využita.6. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovala podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a ověřila osobní údaje žalované z jejích dokladů, údaje o příjmech a výdajích získala z žádostí o úvěr a kontokorent a dále je prověřila prostřednictvím interních a externích databází, včetně úvěrových zpráv z Bankovního a Nebankovního registru, insolvenčního rejstříku a zpráv ze dne 26. 6. 2023 a 27. 3. 2024. Žalovaná v žádosti o úvěr č. , IBAN, uvedla příjem 90 000 Kč, který žalobkyně akceptovala vzhledem k výši úvěru a rizikovému profilu žalované. Úvěr č. , IBAN, byl sjednán dne 8. 8. 2023 ve výši 135 040 Kč, z toho 75 040 Kč na refinancování předchozího úvěru ze smlouvy č. , IBAN, ze dne 20. 7. 2023, přičemž žalovaná požádala o zvýšení měsíční splátky z 1 085 Kč na 1 785 Kč. V žádosti o kontokorent žalovaná potvrdila, že nedošlo ke změně výše ani druhu jejího příjmu. Žalobkyně při posuzování výdajů využila expertní analýzu vycházející z údajů Českého statistického úřadu a informací o výdajích obdobných klientů, na jejímž základě stanovila částku potřebnou na základní životní potřeby a vypočítala maximální limit splátky. Žalovaná uvedla, že nemá vyživovací povinnost, a poskytla informace o dalších závazcích, včetně splátek jiných úvěrů a kreditní karty, jejichž výši žalobkyně přepočítala na měsíční bázi. Na běžných účtech žalované nebyly zjištěny exekuční příkazy ani transakce spojené s hazardem či jinou rizikovou činností. Žalobkyně při posuzování příjmů a výdajů vycházela z opatrnosti z nižšího rozdílu mezi příjmy a výdaji domácnosti a příjmy a výdaji žalované. Po individuálním posouzení všech údajů žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytované úvěry splácet, a proto jí je poskytla.7. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované zřízen a aktivován běžný účet č. , č. účtu, , který mohla plně využívat. Podle sjednaných obchodních podmínek se žalovaná zavázala disponovat s prostředky na účtu pouze do výše dostupného zůstatku, udržovat na účtu dostatek prostředků pro předpokládané platby a v případě nepovoleného debetu jej uhradit nejpozději do pěti pracovních dnů po výzvě žalobkyně. Účet se neměl dostat do záporného zůstatku. Přesto se žalovaná dostala do nepovoleného debetu ve výši 500 Kč.8. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.9. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 8. 8. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovanou Dodatek číslo 6 k rámcové smlouvě číslo 2355491, na základě které jí dne měla poskytnout poskytla úvěr ve výši 135 040 Kč, kdy 75 040 Kč je částka určená ke splacení původního úvěru a částka 60 000 Kč není vázána žádným účelem. Úvěr byl žalované poskytnut dne 8. 8. 2023 smlouvou předpokládané výši. Pravidelné měsíční splátky činili 1 785 Kč. Jejich splatnost byla sjednána na 22. den v měsíci. Úroková sazba činila 9,90 % ročně (prokázáno dodatkem číslo 6 a dokladem o načerpání úvěru ze dne 30.05.2025).ii. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná na svůj úvěr uhradila celkem 35 100,83 Kč.iii. Dne 27. 3. 2024 uzavřela žalobkyně s žalovanou Dodatek číslo 9 k Rámcové smlouvě číslo , hodnota, , na základě které mohla žalovaná na běžný účet č. , č. účtu, čerpat finanční prostředky ve výši 50 000 Kč (prokázáno Dodatkem číslo 9).iv. Přehledem čerpání a splácení kontokorentu bylo prokázáno, že žalovaná na základě dodatku č. 9 čerpala finanční prostředky ve výši 50 000 Kč.v. Z výpisu z běžného úctu č. , č. účtu, bylo prokázáno, že ke dni 1. 7. 2025 byl na uvedeném účtu nepovolený debet ve výši 500 Kč.vi. Žalobkyně výzvou ze dne 27. 5. 2025 měla vyzvat žalovanou k zaplacení obou dlužných částek. Výzva byla odeslána žalované dne 28. 5. 2025 (prokázáno poštovním podacím archem). Doruční této výzvy nebylo prokázáno.vii. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.10. S ohledem na datum uzavření smluv o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.12. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.16. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spot