7 C 122/2025-31 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 24. 7. 2025 žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 10 744,10 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 25. 7. 2007 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva o půjčce č. 1“) na částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také poplatek ve sjednané výši. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou dlužnou částku do 30. 7. 2008. Žalovaný na tuto smlouvu o půjčce od postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným dne 2. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva o půjčce č. 2“) na částku 25 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také poplatek ve sjednané výši. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou dlužnou částku do 8. 1. 2008. Žalovaný na tuto smlouvu o půjčce od postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Dne 9. 10. 2024 byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá v případě půjčky č. 1 zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 5 774,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 11 549,52 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky ve výši 5 774,76 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,00% ročně z částky ve výši 5 774,76 Kč od 01. 01. 2025 do 30. 06. 2025, zákonných úroků z prodlení z částky ve výši 5 774,76 Kč od 01. 07. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V případě půjčky č. 2 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši dlužné jistiny ve výši 4 969,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 938,68 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky ve výši 4 969,34 Kč od 22. 07. 2024 do 31. 12. 2024, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,00% ročně z částky ve výši 4 969,34 Kč od 01. 01. 2025 do 30. 06. 2025, zákonných úroků z prodlení z částky ve výši 4 969,34 Kč od 01. 07. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně před podáním žaloby k úhradě celkové dlužné částky plynoucí z obou smluv s příslušenstvím.2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ve věci se nevyjádřil, soud jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2007, ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 2. 1. 2007, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému a z předžalobní výzvy včetně dokladu o jejím odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 25. 7. 2007 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce na částku 10 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, celkem tedy 16 960 Kč, v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, a poslední splátka byla stanovena na 30. 7. 2008. Dne 9. 10. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o půjčce celkem 11 185,26 Kč (dlužná částka 16 960 Kč, žalovaná jistina 5 774,76 Kč). Dne 2. 1. 2007 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce na částku 25 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč, celkem tedy 42 400 Kč, v 53 týdenních splátkách po 800 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, a poslední splátka byla stanovena na 8. 1. 2008. Dne 9. 10. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o půjčce celkem 37 430,66 Kč (dlužná částka 42 400 Kč, žalovaná jistina 4 969,34 Kč).4. Smlouvy o půjčkách byly uzavřeny dne 2. 1. 2007 a dne 25. 7. 2007, a soud tak podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013.5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. Podle § 559 zákona č. 40/1964 Sb. dluh musí být splněn řádně a včas.8. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 pak soud posoudil podle občanského zákoníku. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.10. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo uzavřením smluv o půjčkách v roce 2007 ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému jednak půjčku ve výši 10 000 Kč, kdy převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s poplatkem ve výši 6 960 Kč a dále půjčku ve výši 25 000 Kč, kdy převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s poplatkem ve výši 17 400 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný poplatek činí 69,6 % z jistiny. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60% ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o poplatku jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a je tedy absolutně neplatné podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodnou a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). To však neznamená, že smlouvy o půjčkách jsou neplatné jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku lze v souladu s § 576 občanského zákoníku, resp. s § 41 zákona č. 40/1964 Sb., oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. 30 Co 176/2017.11. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné nabytí pohledávek za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně a uzavření smluv o půjčkách se žalovaným, na základě kterých uhradil žalovaný na splátkách celkem 11 185,26 Kč v případě první půjčky a 37 430,66 Kč v případě druhé půjčky, tedy více než činily půjčky (10 000 Kč a 25 000 Kč). Soud proto s ohledem na vše shora uvedené žalobu zamítl.12. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.