10 C 170/2025-21 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 6. 11. 2025 ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 36 400,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 599,17 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, dále částky 397,13 Kč jako smluvní pokuty.2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 60 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 28. 2. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 14. 7. 2026. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního z účtu žalobkyně takto: dne 29. 1. 2025 v částce 17 000 Kč Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby: služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 76,86 Kč, služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 165 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 20,16 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 1.15 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 30. 5. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 31. 5. 2025.3. Nesplacený dluh v celkové výši 36 400,53 Kč, se sestává z jistiny ve výši 16 998,85 Kč, poplatku 338,30 Kč, smluvního úroku ve výši 18 801,36 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 76,86 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 20,16 Kč.4. K jednání ve věci samé se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými.6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , potvrzení , právnická osoba, ., o provedené platbě a majiteli účtu ze dne 21. 1. 2026, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, informací pro spotřebitele, bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 1. 2025 částku 17 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy, a to na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby s podacím lístkem ze dne 8. 10. 2025, bylo prokázáno, že žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru do tří dnů. Oznámení s výzvou bylo žalovanému odesláno dne 10. 10. 2025.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.16. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.17. Žalobkyně k takovému svému tvrzení označila pouze výpis posouzení úvěryschopnosti. Vycházela z údajů, které nebyly ověřovány. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy, jak takové údaje byly zjišťovány. Nadto bylo zjištěno, že žalovaný již splácí jiné úvěry/půjčky ve výši 8 000 Kč měsíčně.18. S ohledem na to, že žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti poskytnutí výzvy dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a poučení ji o následcích nesplnění takové výzvy.19. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 17 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o revolvingovém úvěru byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 1,15 Kč. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 16 998,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně. Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 30. 5. 2025 a počínaje dnem 31. 5. 2025 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Ostatní žalobkyní uplatněné nároky soud posoudil jako nedůvodné a jako takové je zamítl, a to z důvodů uvedených výše.21. Při vyhlášení rozsudku došlo k chybě v částce, která byla soudem zamítnuta jako nedůvodná, když soud opomněl započítat smluvní pokutu ve výši 397,13 Kč, dále došlo k chybě počátku prodlení ve výroku I., kde bylo uvedeno datum od 19. 5. 2025 namísto správného 31. 5. 2025. Soud proto chybu opravil v písemném vyhotovení rozsudku podle ust. § 164 věta prvá o. s. ř., neboť jde o zjevné nesprávnosti22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalovaný byl v řízení úspěšnější, avšak podle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly.