12 C 8/2022-31 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaný je dle nájemní smlouvy ze dne [datum], [číslo], uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] [země] a žalovaným, povinen platit žalobci, na něhož přešla dnem [datum] dle zákona č. 503/2012 Sb., příslušnost hospodařit s majetkem [anonymizována dvě slova] [země], nájemné ve výši 8 134 Kč ročně pozadu k [číslo]. běžného roku. Nájemní smlouva byla k datu [datum] ukončena výpovědí. Žalovaný žalobci nezaplatil dle uvedené nájemní smlouvy nájemné ve výši 8 134 Kč splatné k [datum] za období od [datum] do [datum], ve výši 8 134 Kč splatné k [datum] za období od [datum] do [datum] a ve výši 936 Kč splatné k [datum] za období od [datum] do [datum], tedy celkem 17 204 Kč. Ve věci vydaný platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil a za této situace soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce svůj nárok doložil v návrhu uvedenou nájemní smlouvou, z jejíhož obsahu vyplývá, že jejím předmětem je od [datum] na dobu neurčitou užívání pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalovaným za ujednané roční nájemné 8 134 Kč splatné pozadu vždy k [číslo] běžného roku. Dále doložil, že žalovanému dne [datum] doručil výpověď z předmětné nájemní smlouvy, kterou z důvodu neplacení nájemného a porušení smlouvy v rámci sjednaného účelu užívání, kdy na pozemku se nachází automobilové vraky a jejich součásti, vypověděl žalovanému předmětný nájem ke dni doručení výpovědi. Předmětná nájemní smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších. Vzhledem k tomu, že tato nájemní smlouva svým obsahem nevykazuje znaky pachtovní smlouvy dle § 2332 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), řídí se ve smyslu § 3074 odst. 1 o.z. tento nájemní vztah příslušnými ustanoveními o.z. ode dne jeho účinnosti, tedy ode dne [datum]. Soud tedy konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ohledně předmětného pozemku, dle které měl žalobce ve smyslu § 2217 odst. 1 o.z. nárok na placení ujednaného nájemného, tedy částky 8 134 Kč ročně. Pokud žalovaný žalobci nezaplatil takovéto nájemné splatné dle nájemní smlouvy ve dnech [datum] a [datum], je zcela oprávněný nárok žalobce na zaplacení částky 16 268 Kč, stejně tak je i oprávněný nárok žalobce na zaplacení částky 936 Kč jako poměrné části nájemného splatného k [datum] za období od [datum] do [datum], kdy byla nájemní smlouva ukončena. Žalobce má tedy dle názoru soudu nárok na zaplacení úhrnné částky 17 204 Kč včetně úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých nájemných, tedy ode dne [datum] z částky 8 134 Kč, ode dne [datum] z částky 8 134 Kč a ode dne [datum] z částky 936 Kč a výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši žalobcem požadované. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o čtyři paušální náhrady po 300 Kč dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, návrh na zahájení řízení, příprava na jednání soudu, účast při jednání soudu). Dále se jedná o náhradu jízdného k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět automobilem o průměrné spotřebě 5,7 l benzinu Natural [číslo] km a ujetí 2 x 100 km, která činí dle vyhlášky [číslo] ve znění vyhlášek [číslo] [číslo] částku 1 447,30 Kč (paušální náhrada 940 Kč při sazbě 4,70 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 507,30 Kč při ceně benzinu 44,50 Kč). Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 2 647,30 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit. 3 12 C 8/2022 Vzhledem k tomu, že žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších (dále pouze poplatkový zákon), osvobozen od placení soudních poplatků, tedy nebyl povinen zaplatit soudní poplatek z žaloby ve výši 1 000 Kč dle Položky 1 Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu poplatkového zákona a žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, přešla poplatková povinnost na žalovaného, který od poplatku osvobozen není dle § 2 odst. 3 poplatkového zákona a z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost tento soudní poplatek z žaloby státu na účet zdejšího soudu zaplatit.