5 C 146/2022-60 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobci podali u zdejšího soudu žalobu a domáhali se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že spoluvlastnický podíl žalobců na nemovitostech není zatížen soudcovskými zástavními právy ve prospěch žalovaného, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zaps. v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], a to v příslušných spoluvlastnických podílech uvedených na předmětném listu vlastnictví, když jejich spoluvlastnictví bylo založeno usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12.12.2019, č.j. 5 C 74/2016-475, kterým soud schválil smír účastníků jímž bylo zrušeno původní širší spoluvlastnictví více subjektů k původním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a provedeno jeho vypořádání tak, že žalobcům a právnímu předchůdci pátého žalobce připadly do spoluvlastnictví pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Usnesením Okresního soudu 3 5 C 146/2022 v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 119/2011-73, byl ve věci žalovaného jako oprávněného a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako povinného, nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, mimo jiné na ideální jedné osmině pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tehdy ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 116,80 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24.5.1996, č.j. 2 D 954/94-179, s přihlédnutím k usnesení téhož soudu ze dne 26.7.2001, č.j. 3 D 1048/2000-236, a ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 121/2011-70, byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 119,20 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení zdejšího soudu s přihlédnutím k usnesení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec], ze dne 29.7.2009, č.j. 23 D 685/2008-40 a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 2.3.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27.6.2011, č.j. 5 E 198/2011-131, byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného ve výši 945 116,80 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení, jak jsou uvedena v prvém uvedeném výkonu rozhodnutí, dále s přihlédnutím k usnesení zdejšího soudu ze dne 15.3.2011, č.j. 133 D 280/2009-80 a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Všechna tato usnesení nabyla právní moci a soudcovská zástavní práva byla zapsána v katastru nemovitostí. V době nařízení výkonů rozhodnutí byl vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu jedné ideální osminy na předmětných nemovitostech [jméno] [příjmení], [datum narození], který následně smlouvou ze dne 15.11.2011 vložené do katastru nemovitostí pod zn. [spisová značka] převedl nemovitosti včetně uvedeného spoluvlastnického podílu bezplatně na [jméno] [příjmení], [datum narození], a soudcovská zástavní práva pak nadále zatěžovala výhradně podíl jmenované na jedné ideální osmině pozemků. Při vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům došlo k tomu, že pozemky byly rozděleny geometrickým plánem, přičemž jejich část připadla do spoluvlastnictví žalobců (v případě pátého žalobce se jednalo o jeho právního předchůdce), část připadla do spoluvlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. S ohledem na věcnou povahu zástavního práva však předmětná soudcovská zástavní práva nadále zatěžují ideální osminu na všech nově rozdělením vzniklých pozemcích, tedy i na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců. Žalobci namítají, že všechna uvedená soudcovská zástavní práva jsou již promlčena, neboť došlo jak k promlčení samotných zajištěných pohledávek, tak k promlčení soudcovských zástavních práv. Žalobci vychází z toho, že soudcovská zástavní práva mají stejný obsah a hmotněprávní účinky jako jinak vzniklá zástavní práva, od nichž se liší pouze způsobem svého zřízení, a tedy i soudcovské zástavní právo se realizuje a promlčuje podle stejných pravidel jako jiná zástavní práva. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, v tomto případě je nutno promlčení posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších, promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy v případě zástavního práva ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištění pohledávky ze zástavy, ve smyslu § 110 odst. 1,2 uvedeného občanského zákoníku se jedná o desetiletou promlčecí dobu ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno s tím, že zástavní právo se nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka. Žalobci dále poukazuji na to, že není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas 4 5 C 146/2022 splněna, nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně, nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy dle § 165 odst. 1 uvedeného občanského zákoníku, když zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy ve smyslu § 165a odst. 1 uvedeného občanského zákoníku. Všechna tři soudcovská zástavní práva ve prospěch žalovaného vznikla na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení výkonu rozhodnutí, prvá dvě rozhodnutí nabyla právní moci 14.4.2011, třetí dne 27.7.2011 a v uvedené dny započala v každém jednotlivém případě běžet desetiletá promlčecí doba, která tak skončila ve dnech 14.4.2021, resp. 27.7.2021. V průběhu běhu promlčecí doby žalovaný nepodal návrh na soudní prodej zastaveného podílu, nedošlo ke zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě ani nenastala jiná skutečnost, která by znamenala přerušení či zastavení běhu promlčecí doby. Pokud se jedná o promlčení samotných pohledávek žalovaného vůči dlužníkovi, které soudcovská zástavní práva zajišťují, jednalo se vždy o práva přiznaná pravomocným rozhodnutím soudu a promlčecí doba činila 10 let a započala běžet dnem, kdy mělo být dle rozhodnutí plněno. Promlčecí doba tak skončila uplynutím 10 let ode dne stanovené příslušným dědickým rozhodnutím k plnění jednotlivých pohledávek. Jelikož výkony rozhodnutí byly nařizovány v roce 2011, muselo se v té době jednat o vykonatelná rozhodnutí a je tedy nepochybné, že nejpozději ke dni nařízení výkonů rozhodnutí se muselo jednat o pohledávky splatné, které mohly být vykonány. Jelikož k návrhu žalovaného nikdy nebylo zahájeno vůči dlužníkovi exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí směřující k vymožení pohledávek, ani nenastala jiná skutečnost znamenající přerušení či zastavení promlčecí doby, je zjevné, že předmětné pohledávky jsou po uplynutí desetileté promlčecí doby v současné době promlčeny. Žalobci prostřednictvím svého zástupce přípisem z 8.6.2022 se obrátili na žalovaného, vznesli námitku promlčení všech tří soudcovských zástavních práv a vyzvali žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu promlčených práv v katastru nemovitostí. Žalovaný na výzvu žalobců nereagoval. Žalobci mají naléhavý právní zájem na určení, že spoluvlastnický podíl na pozemcích není soudcovskými zástavními právy zatížen, neboť tato práva jsou zapsána v katastru nemovitostí, žalovaný jako oprávněná osoba neposkytuje součinnost k zajištění jejich odstranění a výmazu zápisů soudcovských zástavních práv tak mohou žalobci dosáhnout jen na základě takovéhoto rozhodnutí soudu. 2. Žalovaný se k žalobě ani po urgenci soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. 3. V průběhu řízení soud konstatoval současný výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], z něhož vyplývá, že spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jsou v příslušných spoluvlastnických podílech žalobci, v oddílu C jsou uvedena tři soudcovská zástavní práva vztahující se k ideální jedné osmině předmětných pozemků dle usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovských zástavních práv usneseními ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 119/2011-75, ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 121/2011-70 a ze dne 27.7.2011, č.j. 5 E 198/2011-131. Ze spisů zdejšího soudu shora uvedených spisových značek vyplývá, ž