5 C 21/2019-570 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v žalobě uvedla, že žalovaná je vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo], dne [datum] byla mezi žalovanou jako povinnou a žalobkyní jako oprávněnou uzavřena smlouva o zřízení služebnosti doživotního a bezplatného užívání těchto nemovitostí, zavázala se umožnit žalobkyni volný přístup do domu. Žalovaná dlouhodobě žalobkyni výkon jejích práv ze smlouvy neumožňuje, žalobkyně přístup do domu nemá, nemá k němu klíče, není jí umožněn vstup ani na pozemky, žalovaná dům pronajímá třetí osobě. Kromě toho se žalovaná k žalobkyni chová hrubě, nadává jí, fyzicky jí napadla. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, potvrdila, že [datum] byla mezi ní a žalobkyní smlouva o zřízení služebnosti uzavřena, žalovaná tehdy byla před rozvodem manželství, mělo dojít k vypořádání společného jmění žalované a jejího manžela (dále pouze SJM) a za této situace žalobkyně žalovanou oslovila s žádostí o zřízení předmětné služebnosti, kterou odůvodnila tím, že má obavu o budoucnost nemovitých věcí, obavu z toho, jak dopadne vypořádání SJM, postup odůvodňovala tím, že takto dojde ke snížení hodnoty majetku žalované pro účely vypořádání SJM. Žalovaná s žádostí žalobkyně zprvu nesouhlasila, na základě naléhání a přesvědčování ze strany žalobkyně téměř ve formě výhrůžek a nadávek s uzavřením smlouvy souhlasila s tím, že se bude jednat pouze o formální smlouvu a zápis do katastru nemovitostí, fakticky však ze strany žalobkyně bez využití služebnosti, přislíbila, že nebude do záležitostí týkajících se nemovitých věcí jakkoliv zasahovat. V té době v předmětných nemovitých věcech žalovaná ani její manžel nebydleli, téměř všechny movité věci ve vlastnictví žalované byly přemístěny do nedalekých rekreačních chatek žalobkyně, žalobkyně bez výhrad souhlasila s rozhodnutím žalované o pronájmu nemovitých věcí. Žalobkyně pod shora uvedeným příslibem nepožadovala po žalované umožnit výkon práva z uvedené služebnosti až do doby, než žalovaná sdělila úmysl převést předmětné nemovité věci na svého druha [jméno] [příjmení], žalobkyně tento vztah neuznávala, trvala na tom, že nemovité věci jsou její, neboť na vybudování rodinného domu měly být z části užity prostředky ze společného jmění žalobkyně a jejího manžela, tedy otce žalované. Žalobkyně začala na žalované požadoval umožnění výkonu služebnosti s tím, že by chtěla nemovité věci kontrolovat a užívat pro svou potřebu, projevila požadavek převodu vlastnictví k věcem na sebe a začala v tomto směru vyvíjet na žalovanou značný slovní i citový nátlak. Celá tato situace pak eskalovala tím, že se žalovaná rozhodla věci převést do vlastnictví svého druha, což žalobkyni sdělila a žalobkyně se rozhodla podat předmětnou žalobu. Žalobkyně nemá potřebu nemovité věci užívat, přímo ve svém vlastnictví a užívání má tři objekty v bezprostředním sousedství předmětných nemovitostí, které pravidelně užívá k rekreaci, bytovou potřebu má zajištěnou v bytě o velikosti garsoniéry. Žalovaná se po rozchodu se svým bývalým manželem ocitla v těžké životní situaci, očekávala od žalobkyně jako své matky pomoc a podporu při řešení této situace, jediným zájmem žalobkyně byla pouze budoucnost nemovitých věcí ve vlastnictví žalované, které dle jejího sdělení chtěla nabýt do svého vlastnictví. Kromě žaloby v této věci se na žalované v jiném řízení domáhá vrácení peněžitého daru. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a jednání žalobkyně se žalovaná rozhodla pro odvolání svého daru – služebnosti, která byla žalobkyni darována na základě bezúplatné smlouvy, a to z důvodu nevděku, když žalobkyně 3 5 C 21/2019 úmyslně ublížila žalované takovým způsobem, že došlo ke zcela zjevnému porušení dobrých mravů. Z tohoto důvodu následně dne [datum] v této věci žalovaná podala vzájemnou žalobu, ve které se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že předmětné věcné břemeno zaniklo z důvodu odvolání daru, když naléhavý právní zájem na určení zániku věcného břemene žalovaná spatřovala v nutnosti upravit právní poměry účastníků do budoucna, kdy nyní žalobkyně trvá na výkonu práva z věcného břemene, které již však zaniklo, v nutnosti docílit souladu mezi právním stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Následně v průběhu řízení žalovaná tuto vzájemnou žalobu změnila v tom směru, že požadovala určení, že předmětné nemovitosti nejsou věcným břemenem ve prospěch žalobkyně zatíženy. Tuto změnu odůvodnila tím, že bývalý manžel žalované [jméno] [jméno] podal u zdejšího soudu žaloby proti žalované na určení, že předmětné nemovitosti jsou součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů a o vypořádání SJM. Pokud by se prokázalo, že uvedené nemovitosti se nacházejí ve společném jmění žalované a jejího bývalého manžela, byla by smlouva o zřízení služebnosti z [datum] neplatná, neboť byla uzavřena bez souhlasu tehdejšího manžela žalované, ten s takovým postupem svůj nesouhlas vyjádřil, jak je patrné z žalob podaných u soudu. Požadovaná změna vzájemné žaloby byla soudem připuštěna usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. 3. Žalobkyně se vzájemnou žalobou nesouhlasila, smlouva o zřízení věcného břemene byla dle jejího názoru uzavřena zcela vážně a po dohodě obou stran, když důvodem bylo zejména zajištění bytových potřeb žalobkyně, která v současné době bydlí v garsoniéře vyžadující rekonstrukci, na kterou nemá finanční prostředky, protože veškeré úspory darovala žalované na stavbu domu ve [obec] a s ohledem na svůj věk by se do rekonstrukce nerada pouštěla. Účastnice i zvažovaly možnost převodu vlastnického práva na žalobkyni, nakonec se shodly na řešení formou věcného břemene. Pokud se jedná o rozvodové řízení žalované, tak tehdejší manžel žalované si začal na nemovité věci činit nárok jako na součást společného jmění manželů, ačkoliv byly pořízeny za prostředky žalované získané darem od žalobkyně a jejího manžela, i proto žalobkyně s žalovanou dospěly společně k závěru o vhodnosti k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně měla do nemovitých věcí přístup, měla klíče od domu, starala se o zahradu i dům, když se žalovaná odstěhovala, později souhlasila s pronájmem za podmínky, že bude mít možnost užívat zahradu a část domu, z počátku jí nájemce umožnil užívání zahrady, v současné době nemá umožněn vstup na zahradu ani do domu. Vztahy mezi žalobkyní a žalovanou nejsou rozhodně ideální, avšak nikoliv vinou žalobkyně, ta se k žalované vždy chovala slušně, poskytovala jí pomoc a podporu, v minulosti jí s manželem darovala značnou finanční částku, naopak žalovaná se chová k žalobkyni velmi hrubě, když jí nadává, vyhrožuje, neumožňují jí vykonávat právo věcného břemene, fyzicky ji napadla. Pokud žalobkyně vůči žalované podala různé návrhy u soudu, nemůže být taková skutečnost důvodem pro odvolání daru. Ve vztahu k provedené změně vzájemné žaloby se žalobkyně vyjádřila tak, že nemovité věci nemohou být ve společném jmění žalované a jejího bývalého manžela, pozemky pro žalovanou zakoupila a zaplatila žalobkyně společně s manželem, na výstavbu darovali žalované částku přesahující 1 800 000 Kč, o výstavbu rodinného domu se se svým manželem starala, dům stavěli pro žalovanou, a proto byly stavební povolení a kolaudační rozhodnutí psány na ní. 4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena předmětná smlouva o zřízení služebnosti doživotní užívání nemovitých věcí, v níž žalovaná jako povinná ze služebnosti prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizováno] xanon [číslo], zřizuje bezúplatně ve prospěch žalobkyně jako oprávněné služebnost doživotního a bezplatného užívání těchto nemovitých věcí pro vlastní potřebu žalobkyně s tím, že jí musí umožnit volný přístup do domu. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] vyplývá, že předmětné nemovitosti byly v katastru nemovitostí zapsány jako výlučné vlastnictví žalované, a to na základě kupní smlouvy 4 5 C 21/2019 ze [datum], kupní smlouvy z [datum] a kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Manželství žalované a jejího manžela [jméno] [jméno], uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Smlouva o zřízení služebnosti tedy byla uzavřena před rozvodem manželství žalované. 5. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým žalobu žalobkyně zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene ve smyslu § 714 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), dle něhož v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají ma